Tančírna pro epitaf

 

V závrati nad kupou nočních knih

V závrati jak v taláru
sevřen
a v podpaží
s hlavou svou
po polštářích ze dvou kolejnic
uprostřed kráčím

A všude kolem
kaluže temných růží
můj a pražců doprovod

 

Kráčím

Závrať zesiluje

Já – piják z baru noci
alkoholik deště donchuán popela
mlhavou nocí zmazanou od vzpomínek
kráčím
je to jen přelud
a noční koleje – suše sprostá pravda

 

V závrati nad kupou nočních knih

Labutě hoří na nebi

A v rukách šibenice měsíc krvácí

Je to jen přelud zkoprnělé hlavy

Vraždí tiše
milosrdně

- a svět je popelavý

 

Kráčím

Závrať je sud s benzínem

Tančírna pro epitaf

 

Proti mně
po pražcích
blíží se dáma s parapletem

 

Oči karbolem snědené
a tělo pod černou folií

Dáma s umrlčím vějířem

 

Kráčí tiše

 

V závrati nad kupou nočních knih
s náručí olova vzpomínek
halí tváří kraj

 

Je pozdě

 

Už ji dobře znám

Kráčím tiše něžně

v podpaží s hlavou svou

po polštářích ze dvou kolejnic

poražen a s tělem jak na věšáku

poddajný a mírný

jdu k vám

Dámo s černým parapletem

 

Závrať

Sud s benzínem

Tančírna pro epitaf