Leť, lásko, leť,

roztáhni křehká křídla,

vylétni nad sopky a gejzíry a zřídla,

z nichž každodenně proudy vyvěrá

bolest.

            Až zítra pozdě z večera

přistaneš klouzavě na nekonečné pláni,

kam hvězdy ukrývají svůj svit za svítání,

v zářivém teple slunce při rozbřesku

stane se každý ze tvých zdrcujících stesků

malým a trapným

k pousmání.