Žil byl jeden Lel.

Ten Lel velmi lítat chtěl.

Snad že tak dlouho dlel,

mezi lidmi, bez  přátel.

Tak skákal a přes plot nahlížel.

Ten Lel velkou hlavu měl.

Tak velkou hlavu měl ten Lel,

že uvnitř křídly mávat směl.

Já jednou do té hlavy šel

a zouvat jsem se nemusel.

Tam létal Lel.

Ač křídla z harampádí měl,

za let se stydět nemusel.

Ten let hudbou zněl

a štěstím zavoněl.

Pak jsem uviděl

jak zmizel Lel.

Asi odletěl

za jinými Lely.

Asi odletěl...

za Přáteli.