Anděl

I.

Touží jít cestou svatých

co  vede k nanebevzetí

životem bez hříchů

však má v sobě pýchu

II.

Je pyšná,

když zmítá  se v objetí vášně

zářící touhou, jak krásně,

když sní jen jediný sen

o splynutí těchto dvou těl

III.

Jak andělská je ta tvář

je to těch očí zář

co hojí duši zjizvenou

když srdce chce vzpomenout

tu noc prostou rozpaků

noc splněných zázraků

kdy ďábel v andělském hávu

sliboval všechno, i slávu

tu noc kdy andílka zplodila

a bez slz pak hořce plakala

když sama jen s andílkem svým

viděla oči tak podobné tvým

andělské oči co slibují,

jen a jen slibují