Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 28.11.
René
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Jiří Hájíček – Selský baroko. Teorie relativity historické viny
Autor: zirael (Občasný) - vloženo 10.1.2006

Prozaik Jiří Hájíček patří ke spisovatelské generaci mladší střední generace. Mezi jeho známější vrstevníky jmenujme Jana Balabána, Pavla Brycze, Jáchyma Topola nebo Miloše Urbana. Někteří z nich se dají označit za tahouny současné české prózy – jejich knihám je věnována samozřejmá pozornost, jejich jména jsou obecně známá a tituly se překládají do cizích jazyků.
                  Jiří Hájíček (*1967) debutoval v roce 1998 sbírkou povídek Snídaně na refýži. O tři roky později vydal patrně svůj nejúspěšnější román Zloději zelených koní, ještě o rok později román Dobrodruzi hlavního proudu a loni sbírku povídek Dřevěný nůž. Nyní se nám dostává do rukou román Selský baroko. Hájíček, přestože nebyl o nic méně spisovatelsky produktivní než jeho výše zmínění literární souputníci, zůstával na periferii čtenářského a nezřídka i kritického zájmu. Nemáme na mysli periferii neúspěšných grafomanů či autorů jedné knihy, ani tu periferii, odkud zazáří nečekaně kvalitní text, ale zase záhy zmizí v zapomnění. Hájíček jako by stále napůl otálel a napůl byl odstrkován k hranici, kde se dělí spisovatelé na ty respektované a ty méně důležité. Pokusme se zamyslet nad Selským barokem v širších souvislostech a rozhodnout, zda jeho stále s určitými rozpaky přijímaný autor může či nemůže být počítán ke kvalitním prozaikům své generace.
             Román Selský baroko se dotýká závažného tématu – násilné kolektivizace vesnic v padesátých letech a likvidace jejích odpůrců – kulaků. K citlivému období se ovšem dostáváme obloukem a retrospektivně skrze hlavní postavu a zároveň vypravěče Pavla Straňanského. Ten se zabývá sestavováním rodokmenů a pracuje většinou v třeboňském archivu, kde také začátkem léta potká Danielu, mladou ženu pátrající po svých kořenech. Straňanský má v té době za úkol nalézt udavačský dopis, který před padesáti lety v jihočeské obci Tomašice zapříčinil uvěznění a zabavení majetku několika tamních statkářů. Sledujeme jeho opatrné pátrání skrze staré kroniky i vzpomínky pamětníků a také postupně se prohlubující osobní zájem o dávnou historii. Hledání Straňanského přivede k osobě Rozálie Zandlové, bývalé krásky, vesnické femme fatale a nyní osmdesátileté stařeny, která udavačský dopis napsala. Příběh se odhalením neuzavře, naopak ještě více zatemní a nečekanou úlohu v něm zastane i Daniela, která se předtím stihne s Pavlem sblížit.
             Syžet Selskýho baroka ze všeho nejvíce připomíná detektivku, respektive detektivní pátrání. Nejedná se zde o vraždu či krádež v kriminálním slova smyslu, ale svým způsobem jsou naplňovány i tyto znaky – zabavení majetku statkářům není nic než shora posvěcenou krádeží a odejmutí cti a důstojnosti může být v jistém smyslu považováno za vraždu (osobnosti). Hájíček si pravděpodobně uvědomil, že v postmoderní současnosti tolik oblíbené míšení „nízkých“ a „vysokých“ žánrů může pomoci i jemu – udržet napětí, čtenářský zájem a v neposlední řadě i strukturu textu. V jeho dřívějších prózách (především ve Zlodějích zelených koní) se nápaditý příběh často rozmělnil a roztekl nesvázán jasnými pravidly.
             Pevná dějová osa románu prospěla. Zejména na počátku se Hájíčkovi podařilo zaujmout a vzrušit pro následující řádky; také tím, že důležité informace a indicie nechával v textu objevovat postupně (což u něho nebývalo zvykem). Ale jak se děj rozvíjí, konzistence vyprávění se hroutí, pointa vychází jaksi do ztracena a závěrečná katarze „dopadení pachatele“ chybí zcela. Může to být do určité míry autorský záměr; Selský baroko také jednoznačně není detektivkou; nicméně o trochu více ochoty autora k podřízení se pravidlům (byť vypůjčeného) žánru by přineslo chutnější čtenářské ovoce.
             Stejný jako v předchozích prózách zůstává Hájíčkův styl. Bývá označován poněkud zavádějícím způsobem jako „lyrický“, snad že klade menší důraz na akci a rád prodlévá u popisu. Popis je autorova silná stránka, atmosféru buduje zručně a nenásilně (přestože někdy na úkor vývoje vyprávění). Děj je situován do dvou letních měsíců a je třeba říci, že dojem rozpáleného, líného, těžkého léta je velmi sugestivní. Hůře dopadá charakteristika postav – bývají to často jen vnější znaky, které postavy odlišují. Hájíček je nedokáže charakterizovat mluvou a někdy ani povahou (zejména postavy vypravěčových venkovských kamarádů splývají v jedno). Tím se dostáváme k autorově slabině, jíž jsou dialogy. Oproti minulým prózám plynou samozřejměji, ale jako by zde z mnoha různých úst zněl stále jen jeden (vypravěčův) hlas.
             Vykreslení postav obecně je u Hájíčka problematickou záležitostí. Stejně jako dříve i nyní je vypravěčem zcela nepravděpodobný lidský typ, který – nebýt autorem zrovna Hájíček – by vyzníval místy až parodicky. Pavel Straňanský je „čistá duše“, muž sice dospělý, ale v mnoha ohledech ještě dítě, udivené zlobou světa. Všechny kolem sebe považuje za stejně dobré jako on sám, nikdy nic nedělá pro vlastní zisk, je nezáludný až k pláči. Hlavní postava (také „Pavel“) ze Zlodějů zelených koní splňovala tyto charakteristiky dokonale, Pavla ze Selskýho baroka obohatil autor ještě o nové vlastnosti. Záměrem zřejmě bylo postavu zplastičtit, udělat ji méně ideální a tím pádem i více uvěřitelnou. Pavel Straňanský tedy v různých situacích vystupuje ze své jelimanské role a chová se náhle jako drsňák, který si nenechá od nikoho „kydat na hlavu“. Zdeptá nepřítele a bez varování se opět stáhne do své obvyklé uťápnuté nevinnosti. Nutno říci, že ačkoliv autorův záměr byl bohulibý, ku prospěchu věci nevyšel. V Zelených koních byl Pavel někdy směšný, ale uvěřitelný jako živoucí bytost, v tomto románu se nový Pavel drolí do několika nepravděpodobných postav najednou.
             Není ale všechno špatné na Hájíčkovi. Krom zručnosti ve vykreslení atmosféry, kterou ovšem lze odhalit rozborem jazykových prostředků či jinou formální analýzou, ovládá ještě jednu dovednost, na kterou literární teorie dosud nevynalezla měřítka. Můžeme tomu říkat „čtivost“, i když tento výraz neodpovídá přesně. Je to pocit, který nás nutí otáčet stránky a dočíst až na konec – a to co možná nejrychleji. Přestože se při četbě ošíváme nad papírovým hrdinou, nepravděpodobnými dialogy a různými jinými prohřešky, román nedáme z ruky až do závěrečného zaklapnutí. Literární teorie tomuto umění nepřikládá váhu, ale čtenář – ten nepostradatelný arbitr – by se bez něho neobešel. Tvoří dobrou knihu.
             A Selský baroko je dobrou knihou. Je v něm sice třeba často rezignovat na to, jak jsou věci řečeny, ale o to důležitější zůstává, co se říká. Hájíčkovi se podařilo promluvit o něčem tak sporném, jako je historická paměť a vina, jediným relevantním způsobem – totiž na základě předpokladu, že výše zmíněné pojmy byly a budou pouze relativní. Přestože takřka až do konce udržuje iluzi možnosti rozdělení na dobré a špatné (černé a bílé), v závěru problém viny a odpuštění, oběti a kata, věčný problém „kde je pravda?“ nechává moudře nerozsouzen. V přiznání vlastní neochoty a neschopnosti být soudcem je autorova největší síla.
            Na počátku jsme se ptali, zda lze Hájíčka připočítat k současným kvalitním prozaikům. Co dělá kvalitu? Zjednodušeně to je dobrý příběh, schopnost spisovatele přesvědčit o něm čtenáře a v neposlední řadě kritické vyslovení se k něčemu hlubšímu, obecně lidskému. Hájíček obstál.



Poznámky k tomuto příspěvku
Lhostej (Občasný) - 10.1.2006 > Mimochodem, polemiku ke kritice Selskýho baroka napsal do prosincového čísla Hosta  p. Sýkora. Já tu knihu bohužel ještě nečetla, tak nemůžu soudit...
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 10.1.2006 > na Hájíčka se teprve chystám, ale i tak - tak!
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
egil (Občasný,Redaktor) - 11.1.2006 >

já vyrovnávám kudlou do boku (promiň, Kelluško)

účty.

 

recenze supr!


Doporučil 
<reagovat 
 Kelly (Občasný) - 11.1.2006 > egil> jau! za trest to budeš muset celý přečíst, v Řetězový! ;o)
<reagovat 
Emmet_RAY (Občasný) - 10.1.2006 > no.. jsem zvědavý, zda si to tu čtenáře najde, aspoň se toho o Totemu po dlouhé době zase něco dozvím

co se týče mne - knihu jsem nečetl a Host ani číst nehodlám, takže nemám důvodu ani pro čtení článku

(jen mi nejde na rozumn, proč to nemáš zarovnané do bloku, ale toť tvá věc)
<reagovat 
 zirael (Občasný) - 10.1.2006 > Václav Mráz> 

čemu říkáš "do bloku"?

i já jsem zvědavá, jestli to někoho bude zajímat (myslím, že spíš ne). nebylo to ani primárně určeno sem, ale jak už jsem psala jinde jinému, proč mi to má viset na disku, když mi to může viset tady.


<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 10.1.2006 > zirael> však ba

zarovnat do bloku - že je text zarovnaný z obou stran
<reagovat 
 zirael (Občasný) - 10.1.2006 > Václav Mráz> 

aha. tak to nemám ráda. PROTO to není zarovnaný do bloku.

;)


<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 10.1.2006 > zirael> ty nemáš ráda, když věci vypadají lépe a lépe se i čtou? ;-)
<reagovat 
 zirael (Občasný) - 10.1.2006 > Václav Mráz> 

já mám ráda, když věci vypadají lépe a lépe se i čtou.

 

 

proto nezarovnávám texty do bloku.


<reagovat 
 Čtenář - 11.1.2006 > zirael> správně
<reagovat 
Jonáš (Stálý) - 10.1.2006 > (ha, Mráz napomíná, že člověk u některých autorů touží přečíst jen jeden titul a ne všechno, a tady hrdě prohlašuje tohleto. teda Vašku, že by profi-deformace?)

K článku: super, že to tu je! Více takových referátů!

Jo,v Hostu to byla myslím naše skorovrstevnice Eliška F. Juříková z Opavy - neznáte ji někdo? Např. o Hůlové napsala moc zajímavě. Tu její kritiku na Selský baroko jsem bohužel přehlédl, vrátím se k ní.


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 10.1.2006 > Jonáš> a jak to s tím souvísí, Jonáši?
<reagovat 
 Jonáš (Stálý) - 11.1.2006 > Václav Mráz> Vlastně nijak. Ani už nevím, proč jsem se podivil.
<reagovat 
tichotam (Občasný) - 12.1.2006 > Takhle psaná recenze by se pěkně vyjímala v časopise.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 14.1.2006 > Akorát první věta mi troch skřípe  -
<reagovat 
 zirael (Občasný) - 14.1.2006 > Ztratila> školní manýra. musím se to odnaučit.
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 14.1.2006 > spíš manýra "velikán velikánů:), to já jen tak detailím:)
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 14.1.2006 > Ztratila> a ten časopis je tam proč? - tys tu knížku snad četla, a nebo sis při posuzování kvality té recenze prostě hodila mincí a padlo ti "líbí"?
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 14.1.2006 >

Knížku jsem nečetla, jak si můžeš přečíst ty hore, ale já už jsem taková, že čtu i recky knih, co jsem ještě nečetla.

Vidím před sebou velmi kultivovaný text žánru, který je tu krajně minoritní. Mincí neházela. Mám?


<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 14.1.2006 > Ztratila> kultivovaný text je pro každou recenci samozřejmostí, podstatný je obsah, který ovšem ty objektivně pososudit nemůžeš, takže jen dodávám, že takováto politika se mi pro publikování v redakčním výběru moc nezamlouvá
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 14.1.2006 >

To je možné, ale musíš to respektovat stejně, jako já respektuju tvoje výběry, s nimiž se občas taky neztotožňuju.  


<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 14.1.2006 > Ztratila> nejen, že je to možné, ale je to prosté fakt

a respektovat to nemusím, právě proto tě na to upozorňuju - příště bych od tebe uvítal trochu více profesionality
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 14.1.2006 >

Já si za tím stojím, tvůj názor mě sice zajímá, ale na moje rozhodnutí - ani příští - nemá zásadní vliv.


<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 14.1.2006 > Ztratila> ale za čím? vždyť ty nejsi schopna ten výběr obhájit

kdyby se čistě teoreticky stalo, že by se zde našel čtenář, který by tvrdil, že Zirael v recenzi bohapustě žvaní a že se jí ani nepodařilo správně popsat syžet knihy - a v souvislosti s tímto svým zjištěním by se tě jako redaktorky zeptal, proč jsi to dala do výběru - co mu odpovíš? že je to kultivovaně napsané a že jsi knížku nečetla, tak ať se nezlobí?

já vím, že s největší pravděpodobností můžeme předpokládat, že ta recenze vše podsatné vystihuje, ale udílet redakční výběry na základě předpokladu - to se ti teda povedlo

jinak samozřejmě jsem rád, že tady ta recenze je


<reagovat 
ztratila (Občasný) - 14.1.2006 >

Já si ten výběr obhájit umím:

1. kultivovaný text žánru, který tu chcípá na úbytě

2. i kdybych knihu četla, přišlo by mi absurdní ho doporučit na základě toho, že má autorka názor správný, popřípadě že se její mínění nejvíce blíží tomu mému.

 

Já si za svým názorem stojím, ty s ním nesouhlasíš, tož jsme si to znova zopakovali, odmítám v tom pokračovat, víc si můžeme ujasnit v poště, na fóru a tak. Hau.


<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 14.1.2006 > Ztratila> dobrá, v tomto případě tě tedy budu peskovat neveřejně, když ti to na světle nedělá dobře ;-)
<reagovat 
čtenář agovirin - 15.1.2006 > 2-3
<reagovat 
Jonáš (Stálý) - 15.1.2006 > (Musí čtenáři Hosta nejprve přečíst všechny knihy, o kterých je v daném čísle řeč?)
--
Jo, ty generace na začátku jsou fakt hrozný. Proč nepatří Hájíček ke spisovatelům, ale ke spisovatelské generaci?
<reagovat 
vrtusík (Občasný) - 17.1.2006 > Milý Mrázi, jedním ze základních poslání recenzí je seznámit s daným dílem člověka neznalého tohoto. Proto lze recenzi naprosto klidně hodnotit i an sich. Její "věcná správnost" je kupodivu nepodstatná, neboť dopad recenze vychází z autority pisatele a nikoliv z objektivní správnosti. Zní to na první pohled neuvěřitelně a proto tezi vysvětlím: za komunistické diktatury například vycházely oficiální recenze na knihy v Rudém právu. Byly skvělým ukazatelem čteníhodnosti dané knihy, ovšem s opačným znaménkem. Pokud nějakou knihu onen kritik strhal, bylo jasné, že stojí za to ji číst. Pokud ji chválil, člověk mohl pokrčit rameny a na knihu zapomenout. Spolehlivost této metody byla téměř stoprocentní. Jen jednou za celá léta došlo k tomu, že pochválili kvalitní knihu... Takto se to podle mě má s recenzemi, je mi líto.
Doporučil 
<reagovat 
 egil (Občasný,Redaktor) - 17.1.2006 > vrtusík> 

Možná jsi o pár desítek let zaspal dobu, vrtusíku,

tvé vysvětlení, založené na funkčnosti recenzí za komunistické éry, neshledávám aktuálním.

 

Zkus, prosím, nějaký jiný příklad (pokud možno konkrétní a současný); zajímá mě to..


<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 17.1.2006 > vrtusík> kdybych nevěděl, čí jsi alternick, tak bych s tebou i diskutoval (dalo by se snadno), ale protože vím, tak nemám zájem - sorry
<reagovat 
 vrtusík (Občasný) - 17.1.2006 > egil> To byl příklad - krajní, aby byl hodně křiklavý. Nicméně to platí obecně - dopad recenze je dán autoritou jejího pisatele. A že recenze mohou být zcela protikladné, můžeš klidně zjistit sám, dohledávat to fakt nebudu, necítím potřebu někoho přesvědčovat o své pravdě. Pokud však mohou na stejné dílo být recenze jak pochvalné, tak zamítavé (což se opravdu stává), pak je jasné, že moje teze bude mít něco do sebe. 
<reagovat 
 vrtusík (Občasný) - 17.1.2006 > Václav Mráz> Ani já ne. Ostatně tys pro mě přesně ten případ, kdy názor hodnotitele musím pro svou potřebu korigovat. Quod erat demonstrandum.
<reagovat 
 egil (Občasný,Redaktor) - 17.1.2006 > vrtusík> "Pokud však mohou na stejné dílo být recenze jak pochvalné, tak zamítavé (což se opravdu stává), pak je jasné, že moje teze bude mít něco do sebe."

 

tahle věta mě pobavila

 

Ano, skutečně se to stává, ovšem co to dokazuje?

Kritika je názor poučenějšího čtenáře. Subjektivní (ale podložený).


<reagovat 
vrtusík (Občasný) - 17.1.2006 > Jak to, že jsem zapomněl na to nejdůležitější? 5d
Body: 5
<reagovat 
zirael (Občasný) - 17.1.2006 >

pokud se vám do toho můžu vložit...

mám dojem, že si nějak nechcete porozumět. vrtusík - jak jsem to pochopila - reaguje především na Mrázovu sentenci "tys tu knížku snad četla, a nebo sis při posuzování kvality té recenze prostě hodila mincí a padlo ti "líbí"?" tj. ohrazuje se proti tomu, že by měřítkem kvality recenze měla být její "pravdivost" nebo - podle něj - "věcná správnost".

 

mě samotnou překvapuje, že se tady o tom vůbec někdo dohaduje, navíc Vašek Mráz bohemista.

 

pokud jde o formu, jen do mě! tam je kritika relevantní.

 


<reagovat 
 vrtusík (Občasný) - 17.1.2006 > zirael> Tam je, pravda, relevantní, leč z mého hlediska je možné toliko chválit. :)
Děkuji za (úspěšnou) snahu porozumět. :)
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 17.1.2006 > zirael> rozumět mi nějak nechce nikdo - mám ten dojem

já nikde neřekl, že měřítkem kvality recenze je její "pravdivost"

řeknu to asi takto, na gymplu jsme kdysi dostali za úkol napsat recenzi a dostali jsme seznam knih, z nichž jsme si jednu měli vybrat

kamarád si vybral knihu (už si nevzpomenu jakou) od M. Durasové, nicméně stále přečtení té knihy odkládal a odkládal, až mu zbyl jeden večer na přečtení a jedno dopoledne na napsání recenze - bohužel udělal tu chybu, že šel odpoledne se mnou na kafe a já ho ožral tak, že se vzbudil až ráno - nezbývalo mu, než recenzi napsat bez přečtení knihy - zahájil recenzi obratem "Marqurite Durasová se narodila a dodnes žuije v Paříži" a v tomto stylu pokračoval. Nicméně protože to byl člověk poměrně schopný, jeho recenze byla formálně nadprůměrná a člověk, který o M. Duras nikdy neslyšel získal pocit, že čte dobrou recenzi - přesto se znalostí této autorky bylo naopak jasné, že ten kamarád napsal blábol, byť na oko to působilo jako odborný, sofistikovaný text

vůbec nejde o to, zda autor knihu odsoudí nebo naopak, jde o to, z jakých faktů vychází

a jak bez znalosti Hájíčka posoudit třeba tvé "Vykreslení postav obecně je u Hájíčka problematickou záležitostí" ? Co když je to naopak jeho největší devízou a tys mimo? Jenže to já nemohu vědět a Ztratila taky ne
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 17.1.2006 > zirael> napsal bych to obsáhleji, ale zrovna začali Simpsonovi ;-)
<reagovat 
 zirael (Občasný) - 17.1.2006 > Václav Mráz> 

tak to se koukej, já jsem bohužel v knihovně:)

 

vysvětlils to pěkně, to s tím kamarádem je poučný, nicméně je pravděpodobné, že tahle recka není tenhle případ, že? samozřejmě je možný, že jsem se sekla "s problematickou záležitostí". a stejně samozřejmě s tím může polemizovat někdo, kdo Selský baroko četl. nicméně potom to bude polemika, a ne hodnocení.

 

ztratila hodnotila tu recenzi, ne obsah. na to měla plné právo.

 

je to tak složitý?

 

:)


<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 17.1.2006 > zirael> já nebyl proti tomu, aby tuto recenzi hodnotila, ale proti tomu, aby ji dávala do redakčního výběru
<reagovat 
 zirael (Občasný) - 17.1.2006 > Václav Mráz> tak mi aspoň pověz, jakou recenzi by měla dát do redakčního výběru. takovou, kde četla knihu a ztotožňuje se s názorem v recenzi? takovou, kde celá redakce (víc hlav víc ví) četla knihu a všichni se shodují s názorem v recenzi? nebo do redakčního výběru nemá dávat žádnou recenzi?  
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 17.1.2006 > zirael> a můžu se zeptat já, proč mi tady všichni včetně tebe neustále předhazují jakési ztotožnění se s názorem v recenzi? kdy jsem to já řekl??

jak se posuzuje úroveň literární kritiky, hm? podle toho, že se dva lidé shodnou? to asi ne...

jsou věci popsatelné objektivně a jsou věci, které se jinak než subjektivně hodnotit nedají

ale subjektivní kritikův názor by především měl vycházet z objektivních základů - a jejich správnost nemůže posoudit nikdo, kdo se v konkrétním tématu neorientuje

už jsem uvedl příklad s Durasovou, netvrdím, že tvá recenze je totéž, ale to nikdo bez znalosti Hájíčkovy tvorby (nebo aspoň Selského baroka) nemůže vědět, a proto je bez této jistoty udílení redakčního výběru značně povrchní


<reagovat 
 zirael (Občasný) - 17.1.2006 > Václav Mráz> 

ha, mně tak nějak připadá, že mluvíme o tomtéž. on se celý ten spor tuším točí jen kolem toho tvého "tys tu knížku snad četla....?" a závěrů, které z té věty vyplývají.

 

nechme toho. nevím, jak to v redakci máte a motat se vám do toho nebudu, ale nezdá se mi úplně košer, když jeden řadový redaktor zpochybňuje výběr druhého. to by měl buďto dělat jen šéfredaktor, anebo byste si to aspoň mohli vyříkávat na r. fóru (od začátku, ne až od půlky). 

 


<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 17.1.2006 > zirael> však jsme si to na Janinu žádost dopověděli ve zprávách

a jinak - košer to nemusí připadat tobě, ale já zase rád své názory k "věcem veřejným" sděluji veřejně

jak už jsem říkal i Janě - k čemu mi bude, že mé odmítavé stanovisko zůstane skryto v její poště?

já chci, aby má stanoviska byla známá a dohledatelná
<reagovat 
Brain (Občasný) - 17.1.2006 > Já prostě nechápu, jak se lze současně "ošívat nad nepravděpodobným hrdinou", prohlásit, že dialogy jsou zmršené (přičemž se jedná o naprostý základ knihy), zkritizovat, že postavy nemají chrakter - a nakonec říct, že je to kniha velká a cenná. Myslím, že skutečnost, že se někdo zabývá "vážným" tématem není žádné plus knihy, pokud to nefunguje.
<reagovat 
 zirael (Občasný) - 17.1.2006 > Felipe.> Neřekla jsem, že je velká a cenná. Řekla jsem, že je dobrá.
<reagovat 
Brain (Občasný) - 17.1.2006 > Dobře, ale zároveň jsi jmenovala nedostatky, které prostě takové hodnocení vylučují, není pravda?
<reagovat 
 zirael (Občasný) - 18.1.2006 > Felipe.> Tak jinak. Vyjmenovala jsem formální nedostatky, které ta kniha má. Ty nelze oddiskutovat. Na druhou stranu jsem dodala, že přes tyto nedostatky nepovažuji knihu za špatnou. Protože v sobě něco má, a není to jenom "velké téma", možná naléhavost, víru v text. Prostě něco, co není v současné prozaické produkci zvykem a co tu knihu povznáší nad formální chyby.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení     Novější>>>

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + tři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter