Už je to tak, propadla jsem limericku.
Obávám se, že nějaký čas se ode mne nedočkáte ničeho jiného.
Pro ty, kterým (stejně, jako mě donedávna) pojem limerick nic neříká, připojuji následující vysvětlení:
Limerick je forma britského původu (nazývá se tak kraj v Irsku). Vznikl v 19. století, aby se na něm děti učily rýmovat, ve 20. století se ho však ujali dospělí a obsahově ho zásadně pozměnili (viz dále).
Požadavky:
- 5 veršů rýmovaných podle vzorce aabba. - Verše b jsou kratší. - Původní anglické limericky měly téměž vždy neobyklý rytmus zvaný amfibrach případně anapest. Amfibrach se skládá z několika tříslabičných částí, z každé trojice je prostřední slabika přízvučná; u anapestu je přízvučná poslední z trojice:
There was a young lady of Niger Who went for a ride on a tiger. They returned from the ride With the lady inside And a smile on the face of the tiger.
Zvyklosti: - Obsah je v současné době obvykle lechtivý až nemravný, velmi často se v něm i choulostivé části těla a činnosti označují "na plnou hubu". - U neslušných i slušných bývá v posledním verši nečekaná pointa (humorná nebo nesmyslná. - Klasické limericky začínaly obvykle frází There was a někdo from někde nebo There was a někdo named nějak Poslední verš pak byl obměnou prvního.
Dokonalý příklad v češtině (autor Racek):
Bohatý dědeček ze Mšena vyhlíd si nevěstu bez věna. Když si ho vzala, za rok ho hnala - zchudlého dědečka ze Mšena.
Nalezeno na netu zde: http://www.literra.cz/index.php
Limerick je krátká, obvykle žertovná básnička, která má přesně danou strukturu. Například:
There was an old lady of Rome Who refused to use her own comb. She used rakes and twigs To comb all her wigs And washed them in the centre of Rome.
Limerick musí mít 5 veršů, které mají rýmovou strukturu AABBA, tj. rýmuje se 1., 2. a 5. verš a také se rýmuje 3. a 4. verš. Současně řádky A jsou delší, obvykle mají 8 slabik, a řádky B jsou kratší, obvykle mají 5 slabik.
Nejznámějším autorem limericků je Edward Lear, který žil v druhé polovině 19. století a napsal 212 limericků. Jeho limericky mají obvykle na konci prvního a pátehé řádku totéž město nebo místo. Zde je příklad jednoho z jeho limericků:
There was an Old Man of the West Who wore a pale plum-coloured vest; When they said , "Does it fit?" He replied, "Not a bit!" That uneasy Old Man of the West.
Nalezeno na netu zde: http://www.macmillan.cz/mr-limerick1.htm
NONSENSOVÁ POEZIE
LEAR Edward (1812 - 1888)
Za zakladatele nonsensové poezie je považován Edward LEAR, anglický spisovatel 19. století, jehož životní osudy jsou v mnohém stejně zajímavé jako jeho básnická tvorba.
Learův otec, zámožný burzovní makléř, přivedl se svou ženou na svět během 25 let 21 dětí. Edward patřil k těm nejmladším. Od útlého dětství bojoval s rozmanitými zdravotními problémy, jako bylo astma a epilepsie. Vzhledem k zdravotnímu stavu nebyl posílán do školy, ale vzdělával se doma.
Roku 1825 otec zbankrotoval a ocitl se ve vězení pro dlužníky, matka se přestěhovala do Londýna, aby byla rodina s uvězněným otcem v kontaktu. Ale následné finanční potíže vedly k rozpadu rodiny, nejstarší, již dospělí sourozenci hledali sami obživu a zcela se od rodiny odpoutali. Pět sester zemřelo pravděpodobně na následky strádání a podvýživy. Edward se postupně začal projevovat jako talentovaný výtvarník a vydělával jako malíř vějířů. Zhotovoval detailní kresby květin a zvířat, dostával zakázky od muzeí.
Když působil ve službách bohatého lorda Derbyho, oblíbil si jeho děti a právě pro ně psal své první veršíky a doplňoval je kresbami. Tak se zrodil learovský limerick.
Později cestoval po světě a vytvářel bezpočet perokreseb a akvarelů, na nichž zachytil mnohá místa na jihu Evropy, v Indii i na Ceylonu. Autor, který velkou část svého života věnoval tvorbě pro děti, se nikdy neoženil a nezaložil rodinu. Údajně byl zamilován do autorky knih pro děti Augusty Bethellové, ale neodvážil se ji požádat o ruku, neboť se domníval, že pro svůj poněkud komický vzhled a chatrné zdraví musí být odmítnut.
V roce 1846 vychází The Book of Nonsense (Kniha nesmyslů), roku 1871 Nesmyslné písně, příběhy, rostlinopis a abeceda, roku 1872 Další nesmysly, roku 1877 Verše k smíchu.
Limerick je říkanka o pěti verších, první dvojverší se rýmuje s posledním veršem, třetí a čtvrtý verš bývá kratší a dochází k jejich spojení sdruženým rýmem. V 1. verši je sděleno, kdo v básni vystupuje. Postava je určena dle pohlaví, popř. stáří. Dále je tu označení místa, kde osoba žije nebo se právě vyskytuje. Může být uveden nějaký typický vnější znak dané osoby, např. barva oděvu nebo typický oděvní prvek. V 2. verši je osoba dále charakterizována, je uvedena nějaká - pro ni - typická vlastnost či činnost, kterou osoba právě provozuje. 3. a 4. verš přináší nějakou aktuální zprávu o tom, co nečekaného, podivného a nesmyslného se s danou osobou stalo nebo co tato osoba učinila. V 5. verši je zopakováno, ale často i vygradováno to, co bylo řečeno v prvých dvou verších.
Nalezeno na netu zde: http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/osobnosti_a_dila.htm#3
|