Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 19.3.
Josef
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Město podlehlo horku
Autor: 7er (Občasný) - publikováno 8.10.2006 (14:55:45), v časopise 8.10.2006

 

 

 

 

Město podlehlo horku. Šoupu se s židlí co nejvíc do stínu, narážím na zeď. Pozoruji zastávku, nehybné figury lidí stojí jak solné sloupy. Drží igelitové tašky, pomalými pohyby se otáčejí po směru autobusu. Na asfaltové silnici se lesknou auta, jako štiky proklouzávají mezi prsty ostře bílých čar.

Od rána se nerozpíná nic intenzivněji než suchý žár, který spaluje město. Všechno se zpomalilo, nemá se k životu. Stromy stojí strnule, domy jsou jak pekelné výhně. Propadal jsem se do letního bezčasí, mizím s ubývajícími stíny. 

Zevnitř se ozvalo zvonění telefonu. Zkouším se pohnout, ale moje tělo je vbité do židle. Telefon zvoní podruhé. Vstávám, rozbíjím ztuhlou krustu, která přirostla k židli. Sluneční paprsky řežou, zastíním si rukou oči a vejdu do potemnělé místnosti. Nejistě zvedám sluchátko. „Ano...,“ říkám vyprahlým hlasem (ostatně to říkám pokaždé). Ano, přitakávám, snažím se působit sebejistě, ale výsledný tón je spíš skleslý. Z druhého konce spojení mě drtí emoce. Chtějí mě tam vidět, říká moje nadřízená. Byl bys tak laskav... říká s pokryteckým srdcem pro předstíranou lítost. Samozřejmě, to je další věc, kterou říkám, ačkoli to tak nikdy nemyslím. Samozřejmě, samozřejmě, sípu do sluchátka a po zádech mi teče pot. Přemýšlím, co ještě říct, ozve se však zavěšení telefonu. 

Pomalu si sedám na postel. Matrace se prohne, beru do rukou košili. Ruce jsou tvrdé a chladné, vypadají jako dva jeřáby, na nichž je na kolíčkách pověšen bílý kus látky. Nemyslím, že by mi patřily, přesto jsem překvapený, když klesnou vyčerpáním. Dostávám závrať a rázem padám do snu.

Pracuju na vojenské základně, kterou ostřelují stíhací letouny. Jsem raněn, ale díky přátelskému vztahu s bodrým doktorem, věčně oblečeným v bílém plášti, se z toho vylížu. Ten sen sice vypadá hrozně, zabijí v něm hodně lidí, ale není zas tak úzkostný, jak by se mohlo zdát. Zaujal mě například doktorův smysl pro vtip a jeho schopnost říct za každé situace něco povzbudivého.

Sen končí vysvobozením. Došlo nám, že když ostřelují základnu, můžeme utéct a už nás nenajdou. A skutečně, za zdmi pevnosti se rozprostírá příroda a té se válka netýká. Lán pole s divokým obilím přechází v les. Na zemi za zdmi pevnosti se válí zdechliny zvířat, zejména lišek a bažantů, ale jen co je přelezeme, jsme na svobodě. Plavu tím polem, odhrnuju klasy a cítím se bezpečně. Na obloze krouží letadlo a zahajuje další nálet. Pálí však, jak jsme předpokládali, do základny. Jdeme dál a vynořujeme se na planině se slehlou travou, kterou obklopuje přírodní val s horami. Vím, že válka skončila, zdecimovaní lidé se trousí k valu, přelézají ho a mizí za ním. Odněkud slyším telefon.

Obraz se definitivně ztratil. Koukám do stropu a vnímám, jak bytem putují  drnčící ozvěny. Telefon zvoní výhružně, nebo alespoň neodbytně. Kůži mi leptá zaschlý pot, jedna noha se ve spánku odkrvila. Netečně koukám na hodinky, uběhlo už spoustu času. Vím, že to musím vzít. Belhám se k telefonu, abych se omluvil. Na druhém konci se ozve matka. Ujišťuje se, že přijdu, říká mi ještě jednou adresu a čas. Polykám slova a mluvím trochu z cesty. „Někdy jindy?“ Její hlas zní polekaně, má o mě starost .„Ano.“ Opět říkám ano. „Ale přece jsme domluveni na dnešek, ne?“ Následuje dlouhá odmlka, matka zřejmě čeká vysvětlení, ze kterého bude patrné, že předchozí slova nebyla míněna vážně. „Zastavíme se pro tebe,“ dodá ještě a zavěsí. Mířím ke dřezu, opřu se o něj a pouštím kohoutek. Nemám sice žízeň (ačkoli jsem naposledy pil v poledne), ale ústa mě pálí horkem.

O několik hodin později přistupuji k bílému pultu s otřískaným rohem. Vyndávám z peněženky stokorunu, dostávám za ni klíček. Jdu bos po hladkých dlaždicích podél stěny plechových dvířek, z tranzistorového rádia šumí dusnem závěrečné akordy. Otevírám dvířka se svým číslem, mají prohnutý plech, jen těžko půjdou zamknout. Svlékám se. 

Ovane mě studené klima nočního bazénu. Lidské hlasy se tříští o vodu a rozléhají se halou. Igelitku věším na háček za sloup a sestupuju po schůdkách do bazénu. Plavu opatrně, vyhýbám se roztěkaným lidem, milencům a závodním plavcům, kteří pendlují sem a tam. Mám v sobě dvě deci červeného vína a pachuť výmluvy z dnešní oslavy. Mlčím.

            Proplouvám mezi lidmi, bez brýlí se špatně orientuju. Občas se mi nepodaří uhnout a dostávám kopanec do břicha. Pak světla na stropě haly zhasnou. Celý bazén na okamžik ztichne, následně propuká v přidušený smích a výkřiky. Stojím tam potmě kdesi uprostřed. Za chvíli začínám rozeznávat siluety lidských těl, skrze skleněné tabule sem doléhá matné světlo lamp. Voda mě tiše kolébá, zčeřená tma se nese na vlnkách. Je to ta chvíle, kdy mi právě bije na osmadvacet, ale necítím se o nic lépe než včera nebo předevčírem. Světla se opět rozsvěcí, metr před mnou se vodě rozpouští krev. Jistý mladík se drží za nos a po předloktí mu stéká pramínek červené barvy. Den se ještě zdaleka nechýlí ke konci.

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
ztratila (Občasný) - 9.10.2006 > výchovná
Body: 4
Doporučil 
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 9.10.2006 > zajímavé... na můj vkus to působí trochu pateticky...
Body: 4
<reagovat 
7er (Občasný) - 9.10.2006 > upraveno.
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 10.10.2006 >

lepší. tenhle patos mi - jako uměřenej a strohej - vůbec nevadí.


<reagovat 
Jonáš (Stálý) - 10.10.2006 >

Hleďme, jak pěkně už zpracovals bazénovou empirii!

 

No, občas to přerůstá v apokalyptičnost a patos, ale jinak pěkné, barvité (příměry!), sugestivní..

 

Ve válce jsi asi zapomněl nafasovat banány:).


<reagovat 
 7er (Občasný) - 10.10.2006 > Jonáš> ten sen je pravý: válečné sny jsou stejně časté jako pocit obnaženosti atd.

byl to pokus nějak rozmumně vystihnout subjekt/postavu v rozpoložení prázdnoty a vyčerpání - ten stav, kdy ani ráno nemůžeš vstát z postele... takže nepřítomnost víry v cokoli je záměrem. i když to možná, uznávám, působí všelijak.

<reagovat 
 Jonáš (Stálý) - 10.10.2006 > auerbach> Myslím, že se Ti zdařilo, čehos chtěl dosáhnout.
<reagovat 
 7er (Občasný) - 10.10.2006 > Jonáš> ok
<reagovat 
kink (Občasný) - 10.10.2006 >

klidně se pro tebe zatavíme!

 

já teda jo! ;-))))*


Doporučil 
<reagovat 
MiKa (Občasný) - 10.10.2006 >

tož je to zajímavý, ne že ne - během čtení jsem pořád očekávala, že přijde nějaká šokantní, překvapivá pointa a ona nepřišla - což je ale vlastně svým způsobem překvapivé :) "absence pointy" podporuje celkovou atmosféru textu -- pointa je v nepointě :)

 

možná bych trošku krátila

 

neříká se náhodou OSTŘELUJÍ základnu? kdyby ji odstřelili, tak to udělají jen jednou a definitivně, jaksi dokonavě :)


<reagovat 
 7er (Občasný) - 10.10.2006 > MiKa> myslím, že ji tak jako pravidelně vždycky odstřelí;) vypadá to logicky:)
dík
<reagovat 
zirael (Občasný) - 11.10.2006 > vynikající! kam se ty moje H. hrabou. ukládám.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
zirael (Občasný) - 11.10.2006 >
<reagovat 
opožděné zrcadlo (Občasný) - 12.10.2006 > Rádo si to přečtu, Erichu.
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 14.10.2006 > dávám do doporučujeme - za preciznost.)
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 14.10.2006 > dávám do doporučujeme - za preciznost.)
<reagovat 
Emmet_RAY (Občasný) - 16.11.2006 > Zirael, díky za avízo, ale mi to nestačí, resp. já ke čtenářskému uspokojení potřebuji pevnější věci

formálně je to ale samozřejmě lepší než tvé H. ;-)
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter