Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky Několik poznámek k úvaze saltatrix Lopta zivota z kolekce filosofie
Autor: Cid (Občasný) - publikováno 15.12.2006 (08:37:08)

Dnes se pozastavím nad dílkem salatrixe Lopta zivota. Předem říkám, že se jedná o velmi zajímavé dílko, které si nehraje na nic víc, než na úvahu. Přesto jsou v něm velmi zásadní postřehy, kterým se je dobré věnovat. Pokud je domyslíme do konce, mohou nás zavést daleko a i do nečekaných končin.

Lopta zivota

Cely zakladny vzorec zivota a sveta spociva v protikladoch.

Usecka reality s opacnymi koncami na principe duality

Škála moznosti medzi protikladmi a je to co dava vyznam rozmanitosti

Autorka zde operuje dobře známými pojmy o protikladech. Její model, kdy popisuje svět jako skutečnost, vymezenou protiklady je milá, je ale otázkou zda dostačující. 

Keby nebolo nestastia, neslo by definovat stastie ktore by stratilo vyznam

Tato věta jakoby potvrzovala tuto autorčinu tezi. Jistě štěstí si dokážeme vybavit jako opak neštěstí a naopak. Jenomže právě tady je potřeba hlubšího zamyšlení. Jde o samotný obsah pojmů štěstí a neštěstí. Bez znalosti obsahu je nám samotný vztah negace k ničemu. Je logické spíše vymezit štěstí. 

Štěstí můžeme kupříkladu myslet jako stav, kdy člověk má vše potřebné a nic, co mu prospívá, nepostrádá. Neštěstí je pak možno definovat jako privaci nějakého prvku potřebného k optimálního životu. Samozřejmě je to zjednodušené, ale snad to postačí. Ještě jednodušeji řečeno, štěstí je optimální stav. Aby existovalo štěstí, není potřeba tento stav ztratit, nebo si uvědomovat jeho opak. Existence tohoto stavu neztrácí smysl bez jeho opaku. Privace přece nedefinuje plnost. Je to trošku podobné jako tvrdit, že můžu mít dvě ruce, pouze v případě, že poznám bezrukého člověka.

Pod pojmom zivot-svet si predstavujem sucet vsetkych tychto opacnych velicin hmoty priestoru prirody zmyslov a prezivani ci pocitov.

Já bych spíše svět chápal jako sumu jsoucen, nikoli jako součet protikladů. Podle mého je protiklad často pouhou privací jsoucího, nikoli jsoucí jako takové. Vezměte kupříkladu zdraví a nemoc. Jsou to jistě protiklady, ale oba vyžadují nositele. Jinými slovy není zdraví či nemoc bez toho, kdo je může vlastnit. Ale to podstatné je, že se jedná o protiklad akcidentů. Samotná podstata, které je nosí protiklad nemá. Neexistuje kupříkladu nečlověk. Existují pouze jsoucna jiného druhu, než je člověk.

Vsetko naokolo je dosledkom rozneho vytvorenia „rohu“ zo škaly sortimentu moznosti ktore su pritomne na usecke od kladu po zapor, od podlahy po strop, bocnej steny po druhu... zivota po smrt...

Přiznám se, že této části naprosto nerozumím.

Protiklady vlastne udavaju najkrajnejsie moznosti, cize udavaju hranice ktore v hmote a prislusnom zivote nemozno prekrocit..Vzorec ktory som skopala vlastne (ked domyslime priestorovost) ma gulaty tvar.. Podobny planetam ktore kruzia okolo inych..Pohyb v kruhu je znazornenie nekonecna, aj ked sa opakujeme cesta ide stale dopredu bez hranice...Rovnako ako nenajdeme koniec na lopte ci na svete, je moj gulaty vzorec tiez trochu odrazom neustaleho kolobehu. Da Vinciho vitruov muz je tiez znazorneny v kruhu, s dvojnasobkom koncatin /dualita?) zato ukoncenim len v tej hranici aby kruh bol dokonaly..

První věta mi přijde problematická. Podle mého hranice nepřekročitelného pro člověka udává jeho podstata. Existuje jistě mnoho stavů a jejich protikladů, o kterých nemáme tušení. Nicméně je to právě lidství, které vymezuje náš akční rádius ve světě a samozřejmě nějaké omezující jevy, které mohou a nemusí existovat.

Bod v strede -0

Kebyze za neutralny bod berieme stred gulateho vzorca, tak dostaneme bod z ktoreho vlastne mohlo vsetko vzniknut postupnym rozpinanim....(velky tresk bol tusim podobneho principu)

Ale ak vsetko malo kdesi zaciatok, ako mozme hovorit o nekonecnosti ked ta by mala byt minulostou aj buducnostou... Takze nekonecno je pojem ktory nemoze nikto pocas zivota potvrdit pretoze videl a poznal len nieco co sa mu zda nekonecne.. (ako cakanie na widlibus v snehovej kalamite

Zde je představena zajímá kosmologická koncepce. Bohužel těžko lze ověřit existenci uváděného bodu 0, vzhledem k výše zmíněnému. Velmi cenná je ale reflexe času v druhém odstavci. Autorka se správně pozastavila nad problematikou jeho nekonečnosti.

Byt ci prežit

Nesputana volnost v ramci moznosti otvara vsetky dvere poznani v palaci zivota...

Autorka správně vystihla, že bez možnosti není uskutečnění.  V dalších odstavcích se zaměřila na důsledky nevyužití možností.

Nevedomost co je volnost , ktora moze spravit zo zivota jedinecnu skusenost mimo večnost a nie upätost a masovost, ktora sposobuje samu blbost –od vojen po atentaty ci nicenie sa zabvistou ...

Obmedzenia a ploty nepostavene zivotom ale spolocnostou, ako aj nehorazne lipnutie na zivote nedovoluje uvolnit puta slobode, s ktorou uz nieje clovek podriadeny nijakemu nazoru ci blbosti v ktorej vsetci beru vsetko smrtelne vazne“ hrabu ako skrecky za kazdu cenu a miesto objavovania seba sameho len riesia inych.. Ci uz ako idealy alebo ich odcudzuju ci zavidia, miesto poznania v sebe samom a zaujmu len o tych na ktorych im zalezi a vazenia si ich bez potreby kritizovat ci opakovat...

 

Snaha znazornit bola :)

Snaha znazornit bola :)

Viem ze, mnoho hodnot je nemozne stanovit kedze sa menia od pohladu na ne, vzorec je ale brany ako celok cize ide o nieco co sa da oznacit ako nieco co existuje ..

Za nejcennější považuji autorčinu vizi světa, jako sumy protikladů, i když vyžaduje hlubší promyšlení. Úvaha byla psána podle mého dosti rychle, hlavně konec je zkratkovitý. Ale musím pochválit velmi dobré a smělé postřehy.

 



Poznámky k tomuto příspěvku
g morr (Občasný) - 15.12.2006 > Neuvěřitelné.
<reagovat 
saltatrix (Občasný) - 15.12.2006 > Z tvojej recenzie je mi jasne ze si nepochopil myslienku, ktoru vyjadrit pismom je obtiažne.

No prikladom k tomu šťastiu a nešťastiu, patria do jedneho celku prezitkov, pocitov jednoducho do toho čo Existuje s pojmom svet-život.
HLAVNA OTAZKA JE : ako by mohlo byt citit stastie keby keby to bolo čim ho možme definovat. možnost meniť alebo dosahovat rozne hodnoty. Nebola by moznost stupnovat
bez pomyselnej usečky z bodu A do bodu Z. Po ktorej sa moze postupne menit hodnota. POkles bez moznosti hybat sa smerom dole?
Nečlovek? ked analyzujes podrobnejsie protikladom muza je zena.. duchovno-hmota


<reagovat 
Raimund (Občasný) - 16.12.2006 > Celek( celý tento literární útvar ) je zmateným pomícháním množin ( tříd ), nebo přinejmenším nepochopením  významu slov a jeho vztahu k jiným.Platí pro oba autory.
<reagovat 
Pablitofracek (Občasný) - 17.12.2006 > To, co napsal Raimund platí pro nás všechny. Každý si mícháme podle sebe ... a o tom je i celý ten text obou autorů... o nekonečném hledání významů a priorit....:)
Samotné řešení se nalézá právě v té možnosti nekonečné potence tvořit a být součástí něčeho jakožto stmelujícího se celku.
<reagovat 
Cid (Občasný) - 18.12.2006 > No prikladom k tomu šťastiu a nešťastiu, patria do jedneho celku prezitkov, pocitov jednoducho do toho čo Existuje s pojmom svet-život.

O tom přeci nikdo nepochybuje. Já jsem se spíše zajímal o jejich vztah a zda je nutné, chápat je jako navzájem se definující pojmy.

Rovněž nikdo nepochybuje o tom, že se stav člověka, může pohybovat mezi štěstím a neštěstím. Jiná otázka je, zda to tak musí být. Zda štěstí automatiky tvoří neštěstí. Myslím si, že nikoli. A o to mi jde.

Nečlovek? ked analyzujes podrobnejsie protikladom muza je zena.. duchovno-hmota

To je hodně unáhlené. Jak muž tak žena jsou lidé. Tedy podstata je u nich stejná, myslím tím podstatu druhovou. Rozdílné jsou opět jenom akcidenty. Myslím, že to je hlavní důvod, proč si nerozumíme. Stále zaměňuješ podstatu a její řekněme přívlastek.

Navrhuji abychom si definovali slovník, jinak se nedohodneme.

Jirka

<reagovat 
 Raimund (Občasný) - 18.12.2006 > Cid> Prosímtě, nelze přece míchat štěstí a neštěstí do poznání, tam žádnej slovník nepomůže.
<reagovat 
saltatrix (Občasný) - 20.12.2006 > AK existuje nižšia forma šťastia ako je uplne šťastie, tak musi byť formovana na zaklade nešťastia..
Ako by mohlo existovat 70%-tne šťastie keby tych 30ˇ% netvorilo nešťastie? čim by sa to kompenzovalo?
<reagovat 
saltatrix (Občasný) - 3.1.2007 > http://www.cestydusi.mysteria.cz/jajka-dvesily.php Hm..vzniklo to ako vidite až potom čo som vložila svoj prispevok
<reagovat 
Cid (Občasný) - 3.1.2007 > Raimunde,

dobrá pojďme diskutovat. Hejdánka neznám a nemám ani čas ho číst. Tobě bych také mohl literaturu, ze které vycházím já. Ale o to mi nejde. Pojďme se bavit o to mi jde. Tedy vezmi nějaký můj postoj a představ ho ve svém světle a já budu kontrovat. Souhlasíš?

S pozdrvem

Jirka
<reagovat 
Cid (Občasný) - 3.1.2007 > Milá saltatrix,



pokud jsi to nepostřehla, nejedná se tady o kritiku Tvého díla. Naopak Tvé dílko chválím, chci jen hlubší promyšlení některých pasáží. Je to tak mnoho? A doporučuji neschovávat se autority. Není to vždy dobré.



Tebou doporučovaný článek je velmi zajímavý. A já se přiznám, že mystika východu není mou silnou stránkou. Tao-Te-Ting jsem sice četl, ale netvrdím, že pochopil. Pokud je Tvůj článek reflexí taoismu, je vše vpořádku.



Georgiův výrok, pokud je jeho, je naprostá hovadina. Dokážeš říci proč?



Jirka
<reagovat 
saltatrix (Občasný) - 3.1.2007 > Mam dojem, že si priliž zakladaš na prejavovani svojej pravdy na prácach iných aj keď presnu myšlienku autora vedieť nemožeš iba z textu..

Okrem toho teoria je len teoria, a túto som písala len tak z hlavy, bez nejakych podkladov ale na zaklade čisto vlastnej myšlienky pochopenia..

Uznávam že je to podané mierne-dosť ťažkopádne.

Ten výrok nieje hlúposť, ide o to ako ho pochopíš.
NIČ NIEJE, AJ KEBY BOLO NEDA SA TO SPOZNAT, KEBY SA TO
NEDA SA TO DRUHEMU TLMOČIT..
- výrok je napísaný sídce velice nezmyselne.. Určite že niečo je.. pravda? Aj čiastočne poznať sa to da, aj keď nie všetko jednou osobou.
Akurát ja som to vzala ako podobenstvo.. (nechapajúcim- že nech to čo píšeš radšej neriešia)
Zato sa stotožňujem s myšlienkou tlmočenia, niektoré myšlienky sú natolko mimo logiku, ktorá sa drží na pevnej zemi, že je jednoducho nemožné tlmočiť slovom či písmom úplne...
Preto je napr. sväté písmo písané formou podobenstiev.. Aby aspoň priblížilo oné myšlienky..


Pre info.. mam aj nový článok..
<reagovat 
Cid (Občasný) - 3.1.2007 > Saltatrix, já si Tvého díla velmi vážím, jinak bych o něm nediskutoval. Jistě, že vše nelze vyčíst pouze z textu. Proto se také ptám a chci vysvětlení. Jinak v Tvém díle jsou odvážné myšlenky a to je na něm cenné. Já se zase jen pokusil nastínit, kam mohou vést, když se domyslí. Ani můj "rozbor" není nijak ideální.



Chápat Georgiův výrok jako podobenství je zajímavé, nic méně právně na něm je hezky vidět, proč je řazen mezi objektivní skeptiky.



S postřehem tlumočení se stotožňuji. Je přírozené, že myšlenka přesahuje jazyk. Nadruhou stranu jsem přesvědčen, že nás to inspiruje k přesnějšímu používání jazyka. Mnohdy se více vyjádří třeba básní, ale filosofie má také své přednosti.



A teď to nejdůležitější.

ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK MILÁ SALTATRIX, SESTŘIČKO V HLEDÁNÍ PRAVDY.



Jirka



PS: Na článek se mrknu. Nemoc mě odstavila na 3 týdny od netu.
<reagovat 
Cid (Občasný) - 19.12.2006 > Ale Raimunde,

proč ta skepse. Pokud by to tak bylo, nemá filosofie jako taková smysl, což mnoho lidí v minulém století s chutí tvrdilo. Paradoxně to byli lidé, kteří se filosofií živili.

Pak existovali lidé, kteří filosofii pozvedali. Kupříkladu Whitehead nebo Husserl. Jsou to protipóly, ale mají společnou vlastnost, kterou je poctivá filosofie. Také přeci primárně nehovořím o poznání, ale o bytí. Jsoucna jako taková pokládám za poznatelná. Ale to je úplně jiná kapitola.

Vlastně proč štěstí nepatří do poznání? Podle mě správná otázka.


Jirka

<reagovat 
 Raimund (Občasný) - 3.1.2007 > Cid> Poznání: podst. jméno od slovesa poznávat .Štěstí : podst. jméno.Činnost a pocit jsou logicky různé kategorie.Stejně by ses mohl ptát, proč poznání nepatří do štěstí.
<reagovat 
 Raimund (Občasný) - 19.12.2006 > Cid> 

Dík, je to Tvůj pohled z jiného úhlu.Vznášel jsem námitku ze základu "klasického".Myslím, že velkým přínosem pro autora úvahy by byly práce Ladislava Hejdánka, např. v knize Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti.


<reagovat 
saltatrix (Občasný) - 7.1.2007 > Cid: tiež želám Šťastný Nový Rok a nech sa darí :)
<reagovat 
Cid (Občasný) - 15.1.2007 > Raimund. To je hodně levné, na základě slovního rozboru se zbavit problému. Ale necítím z toho náhodou Vídeňský kruh? Ale děkuji za názor.
<reagovat 
 Raimund (Občasný) - 15.1.2007 > Cid> To by potom byl levný a kdovícoještě spor logiků s metafyziky :-).Zde se navíc nejedná o problém ale o názor a opozici k němu .
<reagovat 
Raimund (Občasný) - 22.1.2007 > Nějak mi vrtala poslední poznámka hlavou , teď  čtu, že jsem napsal blbost.Asi bych měl zůstat u braní vody z pramene pro poezii a do jeho složení nezasahovat .
<reagovat 
Cid (Občasný) - 22.1.2007 > Ale není to tak zlé Raimunde. Tak velká hloupost to není. Hlavně pokud máš blízko k onomu vídeňskému kruhu. Děkuji za hezké reakce.
<reagovat 
saltatrix (Občasný) - 20.12.2006 > Tak mam dojem že pojem filozofia nieje už len od podstaty tvoreny zakladmy ktore by bolo možne vypočitat či realizovat... To čo som poskytla bol jedine moj osobny pohlad, ktreho kritik môže byť spousta, ale ako povedal GEORGIAS: NIČ NIEJE, AJ KEBY BOLO NEDA SA TO SPOZNAT, KEBY SA TO AJ DALO SPOZNAŤ NEDA SA TO DRUHEMU TLMOČIT..

Myslim teda že by ste sa už nemali zbytočne zaoberať vysvetlovanim či spochybňovanim ničoho povymyšlaneho ale tvorenim niečoho vlastneho ..
Kedže kritizovať vie každy..
//--*/***
Keby neexistovala ina farba ako zelena, farebnosť by nebol pojem, lebo by nepoznal ine pojmy ktorymi by bol vymedzeny.. bol by len sam a nemenny ako skutočnosť že žijeme...
AK by neexistovalo nešťastie, sťastie by sa nedalo pomenovať lebo by bola len jedna forma... šťastna a ako by ste ju definovali? rovnako ako zelenu definujeme ako farbu len preto že existuje kopa inych. Ako by ste definovali zelenu, kebyže všetko čo vidite okolo ze zelene? nik by nepomenoval farbu, ktora je všade a nevidi možnosti ako by mohla vyzerať inak..
PRave preto to čo je život pendlovanie medzi možnostami, a tie treba najprv vidiet.. aby ich bolo vidiet musia byť utvorene..
Priestor by nebol bez protikladov vymedzujucich odkial pokial od vertikalov po horzintaly do priestorovosti..

Nula 0 neumožňujuca nič je tak nepredstavitelny pojem že filozofovať okolo nej sa da asi až do smrti..
<reagovat 
 čtenář John Smith - 16.3.2007 > saltatrix> Nefetuj!!!
<reagovat 
saltatrix (Občasný) - 18.9.2017 > autorka v roku 2006 bola mlada, hlavne ze ujo ma afinitu to riešit..
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
1 2 (3)
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter