ELITA (Antitrust)   2001USA

Režie: Peter Howitt

Scénář: Howard Franklin

Hudba: Don Davis

Hrají: Ryan Phillippe, Tim Robbins, Claire Fontaine, Rachel Leigh Cook 

Dnešní doba je počítačová doba. Všechna ta blikátka, pípátka, displeje, laptopy, notebooky, webkamery, downloadování a nalogování, jeden vůbec netuší, o čem je řeč a máte pocit, že vám zatraceně ujel vlak! Těžko říci k čemu většina těch šikovných krabiček je, natož snažit se pochopit, jak fungují. Ale Milo Hoffman (Ryan Phillippe) patří ke „kompjútrové“ genereci mladých, zatraceně šikovných programátorů a tak není divu, že ihned po škole přijímá nabídku počítačového magnáta Gary Winstona (Tim Robbins) pracovat v jeho společnosti N.U.R.V. Dostane to, o čem čeští vrstevníci mohou jen snít - krásný dům, auto a pozornost samotného šéfa, vkládajícího do Mila velké naděje v práci na rozhodujícím projektu.

Tím zaznamenání hodná část filmu končí. Prostředí počítačových „magorů“ a světa jedniček a nul je zachyceno celkem výmluvně a ohromený Milo nestačí zírat, jak zářná budoucnost ho čeká. Poté, co je zvražděn Milův přítel Teddy Chin, jenž narozdíl od Mila Winstonovu nabídku odmítl, padá film do kategorie nechtěných parodií. Milo, už jasně větřící, že tady něco „smrdí“, se bez okolků ujímá afektované role Zorra mstitele, odhaluje jednu hrůznou pravdu za druhou a neskončí, dokud nekalé praktiky společnosti nezviditelní před celým světem, pranic nehledící na všudypřítomnou hrozbu odhalení ba smrti, protože jak se zdá, Gary Winston se neštítí hrabat v soukromí svých zaměstnanců, krást programy i pro ně zabíjet…

Scénárista si s logikou jednotlivých scén nijak zvlášť hlavu nelámal a tak stačí pár osvědčených triků (nastavit na kameře ve chvilce nepozornosti strážce střídajícího kafe s čajem 72 hodin starý záznam či vymluvit se při odhalení na kdejakou pohádku, které je kupodivu uvěřeno) a zdá se, že Milovi se za pomoci sličné programátorky Lisy (Rachel L.Cook) křížová výprava podaří. Tim Robbins je ale náležitě slizký a zákeřný soupeř, až úsměvně okatě připomínající vizáží Billa Gatese a nenechá si zabít miliardové investice jedním šikovným šťouralem!

Námět, jak už to tak bývá, je lákavý, aktuální a víceméně mrazivě realistický, ovšem celkové vyznění scénáře je žalostné. Slyšet jak snažící se Ryan Phillippe vypouští z úst smrtelně vážně mesiášsky procítěné věty typu „vědomosti patří všem!“ či „v reálném světě umírají reální lidé!“, vyvolává ironický úsměv… O až nesnesitelné kýčovitosti závěrečného finále ani nemluvě! Pár vtipů stojí za to („cože, ty máš skutečnou, trojrozměrnou přítelkyni?, to jsi tady výjimka!“), Milova přítelkyně Alice/Rebecca (Claire Forlani) je dojemná, Tim Robbins uhlazený mediální gauner třetího tisíciletí jak se patří, soundtrack nezklame, což už je téměř samozřejmost (Massive Attack znějí hodně nahlas stále stejně hodně dobře!), ale film jako takový je rozhodně šlápnutím pořádně vedle. Škoda.