anonym1 (Občasný) - 29.9.2002 > hubert. Ano, tak tentokrát s tebou pro změnu souhlasím, já tvořím oběma přístupy, něco ze mě vypadne a cítím, že je to ono, tak to nechám být a v jiných případech brousím a brousím a brousím. Záleží asi na tom, co chcem svým dílkem říct, někdy jen to je náladovka, pohodovka, vtípek, někdy chcem říct něco víc a někdy něco sdělíme a čtenář v tom vidí, úplně něco jiného :))). Zkrátka je to přesně tak, jak píšeš, každý si v tom najde to svý a každá metoda má své obhájce o odpůrce.
Ale myslím si, že nic se nemá přehánět tudíž i ta zastřenost musí mít svou míru, a proto též souhlasím s metodou čistých asociací, symbolů, i metafor.
Já taky pokaždé protěžuju to či ono, neboli spíš se řídím citem, buď mi to sedne tak jak to je nebo ne.
Myslím, že toto dílko mohlo mít klidně dva konce, nebo dvě verze, protože zas na druhou stranu je škoda, aby si autor nechal pro sebe ten "krásný" životní paradox. Protože takhle nás život dostává často, nejdřív nás vytáhne ze spousty průšvihů a pak prásk, utopí nás na lžičce vody.
