Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 19.9.
Zita
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Lepkavé prsty
Autor: ericek (Občasný) - publikováno 5.10.2009 (18:51:32), v časopise 5.10.2009


„Tuším som ti odsekla prst,“ opäť otvorila dvere.
„Fakt? Som si ani nevšimol. Myslel som, že mám ten ukazovák kratší, o polovicu, odjakživa. Kurva!“ útrpne som odvetil.
„Nechápem, prečo sa ku mne dobíjaš. Môžeš si za to sám.“
„Pustíš ma už ďalej alebo tu mám vykrvácať?“
„Tak poď, dáme to do ľadu a snáď ti ho prišijú. Tak ako vo filme,“ usmiala sa.
„Jak ako vo filme? To robia aj v skutočnosti, nie?“
„Ale určite hej. Neboj. Veď prsty ani nie sú také dôležité. Máš ich stále deväť a pol a nezabúdaj na nohy.“
„Čo to trepeš? Mám ti ja odseknúť dverami prst? Potom ti ja budem hovoriť, že ich máš ešte dosť.“
„Nemal si sa pchať. Je to tvoja vina.“
„Vôbec to nie je moja vina. Ty si mala dávať pozor.“
„Ja? Ja som sem neprišla ožratá v noci a nepchala som sa nikomu do dverí.“
„Pripadám ti opitý? Nič som nepil.“
„Nevidela som ťa dva mesiace a zrazu sa sem dojebeš, vyznávaš mi lásku a najviac z teba smrdí chľast, tak mi, prosím, neklam,“ vložila odseknutý prst do vrecka s ľadom.
„No vidíš, ja ti prídem vyznať lásku, povedať ti, ako ťa potrebujem a ty mi odtneš prst. Ešte k tomu ukazovák.“
„Ale kurva, pozri čo robíš, kvapká ti krv na koberec,“ skríkla.
„Teba zaujíma koberec? Teraz? V tejto chvíli? Čo ak vykrvácam? Už sa mi začína točiť hlava. Pozri aký som malátny.“
„No to vidím, ale to nie je z toho zranenia, ale z alkoholu.“
„Hovorím ti, že som nič nepil. Kam ideš?“ odišiel som za ňou, pozrieť sa do kuchyne.
„Musím to vyčistiť.“
„Teraz? Koberec?“
„Áno, teraz. Môj nový koberec. Si tu raz za tri mesiace a všetko zasviníš.“
„Nemali by sme ísť do nemocnice?“
„Musíš počkať, kým to vyčistím.“
„Ale mňa to bolí,“ zaskuvíňal som a pozrel na dva články prsta zabalené v igelitovom vrecku.
„Vydrž, už to bude. Nemôžem to nechať zaschnúť, lebo tam ostane škvrna.“
„Už to bude?“ spýtal som po chvíli nervózneho prešľapovania.
„Nie a ak nebudeš držať chvíľu hubu, tak to bude trvať ešte dlhšie. A ja krava som si od teba bohvie čo sľubovala. Životná láska. Pche,“ zašomrala si.
„No vidíš, ja som si od teba od začiatku nesľuboval nič. Tie tri mesiace som tu nebol, pretože si majetnícka, otravná, proste fúria. Škvrna je ti prednejšia ako môj odťatý prst. Aj Sokratovu Xantipu by z teba jeblo, keby s tebou mala žiť.“
„Áno?“ skríkla a zdvihla hlavu od škvrny.
„Presne tak,“ odvetil som pokojne.
„Tak prečo si so mnou bol?“
„Veď sme sa dohodli, že je to len kvôli sexu. Jasne si pamätám, ako sme sa na tom dohadovali a ty si povedala, že to tak chceš aj ty. Dohodli sme si pravidlá.“
„Povedala, ale...“
„Ale čo?“
„Presne to!“ a otočila sa ku mne chrbtom.
„Strašne to bolí. Nemáš nejaký alkohol?“
„Chceš si to obliať? Veď skapeš od bolesti. Ukáž, ja to spravím,“ škodoradostne sa usmiala.
„Jasne, že si to nechcem obliať. Šibe ti? Chcem sa napiť.“
„Napiť? To mi ešte chýba, aby si bol viac opitý.“
„Hovorím, že nie som ožratý. Už to nebudem opakovať. Možno som si dal trošku, aby som nabral odvahu a prišiel za tebou. Ale to už je minulosť. Bola to chyba.“
„Čo?“
„Že som nad tým vôbec uvažoval... ale nič...,“ zakrútil som pochybovačne hlavou.
„Čo nič? Dopovedz to.“
„To nie je podstatné. Uzavrime to. Daj mi niečo na pitie, odvez ma a už sa nikdy neuvidíme.“
„Toto je presne tvoj problém. Ja nie som tvoja handra ani slúžka, aby si mi tu rozkazoval.“
„Máš pravdu, tak to zbytočne nenaťahujme.“
„Neodídeme, kým mi nepovieš, čo si chcel.“
„To ma tu akože chceš držať násilím alebo priblblými kecami alebo čím?“
„Týmto,“ ukázala mi môj odseknutý prst vo vrecku s ľadom. Premiestnila sa k oknu a vybrala ho.
„Len pokoj. Zachovaj pokoj a polož ho, zlatko. Je noc a už ho nikdy nemusíme nájsť.“
„Nemusíš nájsť, to po prvé a viem, že je noc, po druhé. Tak bude to?“
„Čo?“
„Prečo si sem prišiel?“
„Mal som pocit, že tie dva mesiace boli pre mňa... sú to dva, lebo zdá sa, že si pomýlená... bez teba... také celkom smutné. Odkedy som ťa stretol s tým debilkom, tak som premýšľal.“
„Hej?“ rozžiarila sa.
„Hej, ale to už neplatí.“
„Ako to, že neplatí?“
„Kurva, veď si mi odsekla prst a potom si šla čistiť koberec a teraz ten prst chytáš tými hnusnými paprčami bacilovými,“ sledoval som ako môj prst letí von oknom. Do čierno čiernej tmy.
„A teraz?“
„Ty nie si normálna.“
„Ale jasné, že som, len ma vytáčaš do nepríčetnosti.“
„Idem ho hľadať.“
„To chcem vidieť. Idem s tebou.“
„Nie nejdeš. Nechcem ťa už nikdy vidieť.“
„Ale áno idem.“ Rozutekal som sa a vyletel z bytu.
„Ha, nemáš šancu utiecť,“ povedala, keď ma dostihla pri výťahu.
„Fakt? Lebo ja si myslím, že ty nevieš, kam si ten prst hodila a tiež si myslím, že by si ma tam nikdy nenašla. Však?“
„A nemyslíš?“
„Ale áno, ja byť retard,“ zašklebil som sa na ňu.
„Všimla som si.“
„Choď domov!“ odvetil som pri vchádzaní do výťahu.
„Nie.“
„Prečo?“ vypadá zaskočená.
„Lebo,“ odpovedala.
„Tvoje odpovede fakt dávajú zmysel. Ukážka vyberanej logiky. Možno by si mohla písať nejakú poradňu pre ženy. Volalo by sa to: Aby vás muž nechápal.
„No lebo, ty si úžasný. Malý chlapec vo veľkom tele, čo nikdy nedospeje na reálny vzťah.“
„S tebou? Nikdy!“
„Ale premýšľal si o tom.“
„Každý robí chyby. Teraz ma nechaj hľadať,“ ponoril som sa do tmy.
„Chyby?! Chcela som ti požičať mobil. So svetlom. Ale ty si jeden veľký nezmysel v mojom živote,“ sčervenela od hnevu.
„Som.“
„Si? Ako to?“ spýtala sa začudovane.
„No som. Život je nezmysel. Zmysel získa až pred smrťou, tým pádom, pokiaľ nezomieraš, tak nemôžem mať zmysel. Možno ani neexistujem,“ usmial som sa.
„Musím zomierať, aby si ma chcel alebo čo?“
„To som nepovedal.“
„Tak teda čo?“
„Vieš čo? Vidíš tú hlinu? Na tom mojom pahýle? Vidíš to? Už mám určite otravu krvi. Mal som si zavolať taxík.“
„Ty si strašný kokot!“ sadla si na neďalekú lavičku.
„A ty si zase strašná piča. Skurvený večer.“
„Možno.“
„Ako možno?“
„Že možno som.“
„Ty?“ prekvapene som sa postavil.
„Fakt sa ti na mne nič nepáči?“
„Ale hej, napríklad máš skvelé kozy. Nikdy som krajšie nevidel. A oči. A si skvelá v posteli. Napríklad.“
„Ty si také prasa,“ chvíľa melanchólie ju prešla.
„Čo zase?“
„Neskutočné. Vnímaš ma iba a iba ako sexuálny objekt. Už som ti ten prst chcela vrátiť, ale teraz...“ vytiahla prst z vrecka na sukni a odhodila ho do trávy.
„Ty si ho stále mala? A ja som ho tu hľadal. Si chorá. Psychopatka,“ skríkol som na ňu zúrivo. Odkráčal som po trajektórii jej hodu.
„A ty si nezrelý čurák. Závislý od sexu. Kleptoman!“
„To je človek, ktorý pociťuje chorobnú potrebu kradnúť.“
„To si tiež. Si vezmeš, čo chceš a potom to necháš tak.“
„Netrep a nevykrikuj, všetci okoloidúci na nás pozerajú, vieš ako neznášam takéto taliančiny.“
„Tak ty to neznášaš? Tak sa pozeraj, čo bude. Môžem ti ešte aj zatancovať,“ vykríkla z plného hrdla.
„Zatancuj. Veď sú to vlastne tvoji susedia. Určite si im už tancovala viacerým. Ty tancuješ rada.“
„Ako to myslíš?“
„Tak ako som to povedal.“
„To si od teba vyprosím.“
„Dobre. A potom už budeš ticho?“
„Nie.“
„Nič nie je horšie ako nenávisť ohrdnutej ženy?“
„Ja nie som vôbec ohrdnutá. By som... by som s tebou nikdy nič nemala, aj keby si chcel.“
„Počúvaš vôbec, čo hovoríš? Nezmysly.“
„Hej. Nezmysly,“ zasmiala sa, „ale ty vieš, že nie som taká piča, že?“
„A ešte k tomu máš aj dobré kozy,“ usmial som sa na ňu.
„Tak už mi to povieš?“
„Čo?“
„Že prečo si za mnou prišiel?“
„Hm, tak dobre. Vieš ako sme spolu pozerali Pulp fiction? Tá scéna, kde je Travolta s Umou Thurman v tej priblblej reštike a bavia sa o tom, že ich vzájomné ticho je príjemné a nie priblblé a trápne ako obvykle?“
„Hej, viem.“
„Tak sa mi zdalo, že naše ticho tiež nie je priblbé a trochu mi to ticho chýbalo. Okrem iného,“ pozrel som jej do očí.
„Áno?“ žiarila.
„No áno, ale to bolo až do dnešného večera,“ opäť som sa venoval hľadaniu prsta.
„Čo?“
„No po dnešku by som od teba už chcel len to ticho a to by bolo potom už len priblblé a trápne.“
„Ty si,“ pauza, „ty si fakt sviňa. Odporný hajzel. Je mi z teba zle,“ otočila sa a urazená odišla.

Prst som našiel. Desať štichov.


Poznámky k tomuto příspěvku
Věza (Občasný) - 6.10.2009 >
Doporučil 
<reagovat 
 ericek (Občasný) - 6.10.2009 > Věza> thx :)
<reagovat 
holger (Občasný) - 7.10.2009 >
Doporučil 
<reagovat 
holger (Občasný) - 7.10.2009 >

Nemůžu se zbavit dojmu, že se z dobrého nápadu snažíš vyždímat víc vody, než v něm je - ale i tak Dádu určitě. ÷))

 

P.S. A ještě pointa, poslední řádek: že našel prst je podle mně v pořádku. Pak ale nevím - buď bych si s tím pohrál, nebo nechal bejt. Ale tys otec (matka) textu, já pouhý čumil, co šel náhodou okolo.


<reagovat 
 ericek (Občasný) - 7.10.2009 > holger> myslim, ze pracujeme v symbioze... bezomna by si si to neprecital a mna by mrzelo, keby si to nikto neprecital... vdaka za nazory... :)
<reagovat 
čtenář ctenar - 7.10.2009 > Omlouvám se, pokud jde o nějaký symbolismus a alegorii, pak jsem to naprosto nepochopila, ale takhle na první pohled je strašně neuvěřitelné, že při podobné ztrátě prstu by jeden sršel vtipem a ironií a vedl by uvedené proslovy tak jako hrdina tohoto příběhu.

<reagovat 
 ericek (Občasný) - 9.10.2009 > čtenář> je to absurdne dielko... cize jeho schopnost viest tento dialog vyplyva z toho...
<reagovat 
Petr Pivař (Občasný) - 7.10.2009 > Docela dobrý, taková Tarantinovina trochu jinak. Absurdní, ale dobrý .
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 ericek (Občasný) - 9.10.2009 > Petr Pivař> diky :)
<reagovat 
g morr (Občasný) - 20.10.2009 >
Doporučil 
<reagovat 
Emmet_RAY (Stálý) - 4.11.2009 > redakční výběr
Doporučil 
<reagovat 
Emmet_RAY (Stálý) - 4.11.2009 > Gabrieli, trošku jsem si vzpomněl na tu tvu pseudopovídku. Krásně to ukazuje na rozdíl mezi člověkem, které prózu opravdu psát umí, a mezi člověkem, který ji vzhledem k jazykovým schopnostem "nějak napíše". Chci říct, že fragmenty a okecávačky jsou mnohem jednodušší, napsat celou povídku v podstatě v dialogu, to už je ten kumšt. Autor se mi líbí čím dál víc.
<reagovat 
 g morr (Občasný) - 4.11.2009 > Emmet_RAY> Eriček je boží, o tom žádná.

Kumšt může být obojí, když to dělá kumštýř. Je ale pravda, že u střihových povídek se dá spousta věcí zašumlovat. Kulhavé přirovnání je volný verš a opravdu vázaná řeč. I volným veršem se dají napsat velké věci... I když jím ledacos "nějak napíše" třeba i trotl.
<reagovat 
 Emmet_RAY (Stálý) - 4.11.2009 > g morr> ohledně toho verše - já to většinou beru tak, že ti opravdu dobří volnoveršáři umí i dobře rýmovat, byť to nedělají často. totéž jako s kubismem - kdo neumí namalovat reál, neumí ho ani "rozbít". důkazem tohoto" mého názoru je neschopnost Evy K. psát vázaným veršem :-D
<reagovat 
 ericek (Občasný) - 4.11.2009 > Emmet_RAY> ano, myslim si to tiez, ze najprv musis vediet pravidla, aby si ich mohol porusit... vela, hlavne uplne zacinajucich autorov ti bude argumentovat, ze ich nezaujimaju pravidla, atd... lenze musis sa zorientovat, spoznat... aspon nieco... podla mna doba insitnych umelcov je uz za nami... bavil som sa o tom s jednym socharom nedavno a on mi povedal nieco v zmysle: pozri na tuto sochu(bola velmi abstraktna), aby som dokazal telo zjednodusit do tejto podoby, odstranit rozne krivky a ciary, tak som najprv musel vediet nakreslit a vymodelovat absolutne vernu podobu cloveka... btw. musim povedat, ze viazany vers mi robi problem, ani nie tak rymy ako rytmus... ale ja nie som basnik, do basni zabrdnem len obcas... :)
<reagovat 
 g morr (Občasný) - 4.11.2009 > Emmet_RAY> Bereš to špatně :) Ono to není jenom reál a jeho "rozbíjení" nebo řemeslo a porušování jeho pravidel. Má to často/spíš něco z toho, že skvělý portrétista může malovat i jen sotva průměrná zátiší a naopak.
<reagovat 
 g morr (Občasný) - 4.11.2009 > ericek> A ještě jsou ty básně většinou próza :)
<reagovat 
 ericek (Občasný) - 4.11.2009 > g morr> alebo póza :D
<reagovat 
 g morr (Občasný) - 4.11.2009 > ericek> A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.

<reagovat 
Gabra (Občasný) - 4.2.2010 >
Body: 5
<reagovat 
 ericek (Občasný) - 4.2.2010 > Gabra> diky :)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)   Nepublikovat mimo Totem.cz  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter