|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Už mě to tvoje zoufalství hodně nebaví, zdá se mi, že ta tvá věc nazrála ku bodu, kdy ti fakt musím podat pomocnou ruku, nějak ti poradit prostě, co s tím, sebou tebou tedy, můžeš udělat. V rámci tvého sklonu a důvěře k duchovědám myslím, že úplně nejlepší bude naučit tě tuhle meditaci. Fakt dobře poslouchej a řiď se přesně pokyny, které ti teď řeknu. Že se jedná o součást tajných nauk a nemá se to předávat nezasvěceným, na to kašlu, pro tebe jsem ochoten čehokoliv.
Tak rovnou začínám s výkladem, ano?
Je třeba setrvat v jedné poloze, až se ti stane zcela nepohodlnou. Je jedno, jaká to je. Nevím. Zkus obyčejně sedět u stolu na židli a mít nohy na desce toho stolu. Jakmile tě začne něco svědit, můžeš rozjet imaginaci. Do začátku je dobré si vzpomenout na úplně všechno svědění způsobené obtížným hmyzem, komáří štípance a podobně, nech tělo, ať to dělá za tebe. Každé místo, na které hmyz účinně zaútočil, musí ten nepříjemný okamžik znovu prožít. Pak je potřeba každé to místo drbat, rozškrábat, nešetři se, doopravdy musíš svou kůži drásat až do krve. Když tedy tě už svědí tělo skoro úplně všude, vrhneš se na zuby například. Kterýkoliv zub tě bolel, musí znovu, a pak k tomu přidat pocity z vrtačky u zubaře, tentokrát bez umrtvení. Tohle prosím neodbývat, ale řádně poctivě prožít. Kůže tě ale nesmí přitom přestat pálit. Bolesti se musí násobit. Jedna po druhé přibývá, když pustíš paměť těla z opratí a necháš ho pěkně se soustředit na bolesti a všechny nepříjemné stavy. Ke kůži a zubům můžeš přidat žaludek, určitě tě někdy řádně bolel, tak ho nech si na to rozvzpomenout, do toho v puse plameny a na kůži už samý krvavý šrám. K tomu vymknutý kotník, pohmožděná žebra, zlomenina ruky, nohy, bolesti kolena, naražený loket, všemožné řezné rány, prostě teď už se musíš hodně svíjet, když tělo vzpomíná na prožité bolesti. Dostane se až k ranému dětství, prvním pěkně bolestivým úrazům a nemocem, k zánětům uší, naskočí všemožné vyrážky.
A znovu opakuji, vše musí jet najednou, ne kvůli jedné bolesti vypouštět tu předchozí, na kterou si tělo za tvé ochotné spolupráce, kdy mu musíš dát k této retrospektivě zelenou, vzpomene. Prostě každý vnitřní orgán musí bolet, kůže být celá podrážděná. Výtečné je přidat popáleniny, ale pozor. Mají tu moc přebít třeba bolesti hlavy, které jsem ještě nezmínil, ale ty při poctivé meditaci přijdou samy od sebe. Vše musí bolet současně. Hlavně zbaběle nepřestat s meditací, nebo dokonce omdlít. Meditace pak nemá nejmenší účinek, když se nějak předčasně ukončí, že. To jistě chápeš.
No. A prozradím ti, co už asi tušíš, že tahle meditace, když to tedy neodbudeš, nemůže skončit nijak jinak, než že se pokusíš o sebevraždu. Zdali jsi meditoval dobře a doopravdy se do toho položil a neodbýval jednotlivé fáze a nevynechával nesvědomitě různé oblasti bolestí, se zjistí velmi jednoduše. Když meditace skončí sebevraždou, byla provedena kvalitně a ty bolesti byly opravdové, tělo při meditaci spolupracovalo, jak mělo. Když se jen nějak zraníš, tak to nebylo úplně přesně ono. A měl bys příště chyby napravit, fakt žádnou bolest nevynechat, jednu k druhé přidat, ne je prožívat nějak na přeskáčku.
Myslím, že jsem ti hodně pomohl, když jsem ti teď prozradil tuto osvědčenou metodu, jak si zameditovat a dotáhnout konečně pořádně jednou jednu věc do konce. Neoddiskutovatelného. Přeju ti, aby se ti to povedlo.
|
|
(Stálý)
