whispermoonlite (Stálý)

zprvu mi to přišlo řídké a celkově nevzrušivé, ničím nápadné. první, co mě vážněji chytlo, byl verš se skvrnami na kolenou. - ale jak sem to četl opakovaně, zapůsobila na mě jakási magnetická záře ze slov. - ne příliš výrazná, texty mě neoslňují, v tom to není.

jedná se o nějaký druh kohézní síly, nějakou svěžest jazyka a úroveň zobrazení, volbu toho, k čemu se odkazuje, z čeho se staví svět, jenž působí nezvykle hmatatelně a živě. zvlášť Fikce je v tomto ohledu viskózní.

opravdu mě to v dobrém mate. - v jednotlivostech mi to přijde převážně nijaké, ale jak se to složí, nabývá to na síle. - asi právě v tom je nějaký fígl. - je zde trefená nějaká šikovná linka a počáteční nevzrušivý dojem obrací své znaménko.

enthroper (Občasný)

přiznám se, že jsem se musel dočíst až k morkým skvrnám na kolenou, abych se měl od čeho odrazit a tak nějak si to užít... no celkově mně zaujalo.  jako bys psal šedou tužkou po šedým papíře... a vznïkly barecvný obrázky

tuik (Stálý)

to je drsný, že se to jmenuje dospělost, teď víc než kdy jindy dávají názvy Tvým básním smysl - sama o sobě by báseň byla nuda, ale popsání dospělosti přiléhavé až nepřijemně, sedí to, až to bolí.

co máš s tou střídavostí, vlastně?:)

Jonáš (Stálý)

Chtěl jsem napsat „nevím“, ale to není úplně pravda. Semka ale vlezla spíš „náhodou“.

invisible (Občasný)

... jenže mně nebudeš - já z Tebe vyrostu... jo, tohle ano.

Ten konec bych trochu posunula.-