V krvavé lázni rozbřesku,
kdy ještě stíny nespí,
s magickým okem,
sudičkami nového dne,
prvními vzlyky ptáčat,
se otevírají dveře osudu
s každého jména vizitkou,
roztáčí se kolo štěstěny a zapomnění,
smrti i zrození
na malých jevištích,
tak odlišných a přec´ tak stejných



od nepaměti.