vzduchem nese se chlad,

co stalo se jednou,

stane se zas!

Jsme stín a prach,

hrůza a strach.

Kdo jsi ty,

že rušíš nás?

Děs mrtvých stromů,

zhouba dávných měst,

běžte domů,

poutníci z hvězd!

Jsme Slunce stín,

a hvězdný prach,

vy jste jen splín,

zmar a strach.

Jednoho dne,

přijdete zas,

vaše krutost,

předčí i nás.

Až přijde ten den,

zjistíte jen,

že co stalo se jednou,

stane se zas!