Chvála nedokončenosti

 

Žijeme na náměstí,

které to o sobě neví:

plot, parkoviště, kus neposečené louky

přetnuty hlavní silnicí,

okraje se ztrácejí v neurčitu,

z pohřebních služeb k lékárně nedohlídneš,

hospodu by to chtělo otočit

a říkat tomuhle park je špatný vtip.

A přece při pohledu shora

je květinář na rohu králem železnic

a stačil by název, a všechno bude jinak:

na náměstí Které To O Sobě Neví

sjíždíme staré díly „Milionáře“

a známe už naprosto všechny odpovědi.

Jsme připraveni.