Nebudu ti psát báseň

o tom, co by mělo být

o tom, jaks položil mě na zem

a nenechal mě dlouho snít.

Znám tvoji snahu podlehnout kouzlu

kterou nejsi schopen překonat

Vím, že se nebojíš - jenom trochu

něžnosti ukojí tvůj hlad

Zato já jsem jako muž v sukni

až na to, že sukně nenosím

Tělo je jako tělo

Z nouze se stejně nepostím

Jen s tebou je to celé zmatené

Dáváš mi rámy plné smíchu

nechals je do mé kůže vpletené

Proto oddávám se hříchu

Už dnes vím, že mě budeš skrývat

a utečeš za svými sliby.

Učila jsem se s tebou dýchat

Chybíš mi - a dělat vlastní chyby

Nebudu ti vyčítat nedočkavost,

neb ta mi byla vlastní.

Oba jsme to (u)dělali pro radost

Jen já jsem teď (v afektu) pasti