Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Budu
Autor: Miroslav Václavek (Občasný) - publikováno 2.4.2020 (09:04:42)
Je takové ticho, že padají hvězdy
jak uvnitř kostela, když skončí mše
Měsíc nám po kůži maluje kresby
do rána uvnitř nás naostří vše.

Jak břitva dáš mi svůj polibek zítra
žiletkou jazyka vklouzneš mi do úst
a bude bez času ta chvíle jitra
okamžik, kterým tak můžeme růst.

Já vzejdu ze stínu u nohou samoty
ty vstaneš z popela, kterým je náruč
oblečem těla svá do šatů nahoty
smrti mé prosím mne potom zas nauč.

To ráno necháme žebrat pak za okny
do ruky darujem peníze slibů
a za ně ohlásí půlnoc nám ponocný
až zlomím chléb denní a prostřu rybu.


Poznámky k tomuto příspěvku
1 helen (Občasný) - 2.4.2020 > Něco mi tam úplně neladí, ale minule jsi nezareagoval, tak o podrobnosti asi nestojíš
<reagovat 
 Čtenář - 3.4.2020 > 1 helen> pán sedí namyšleně asi moc vysoko, tak tě neslyší
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter