|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Záští vrývaj' sebe
v jednu lidskou duši
ona v touze spěje
k barvě jedné spěje
na jí bránu buší.
Ozvalo se zlostí
vzadu se cos' smýklo
sebou k ní zas' smýklo
vším jenom ne ctností.
Slétají se barvy
hosté nejtemnější
otráviti chtějí
duši nejjemnější.
Branou prosmýkla se
gilotinou mžiků
otáčivé stíny
šmouhy zla a ryků.
Pohledů všech úžas
jaký nastal zázrak
hvězda rozdělena
sebou rozdělena
půle první krásou
překonává krásou
vesmír tam až za zrak.
|
|
|
