TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 28.4. Vlastislav

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

noční slunce
Autor: Sebeast (Občasný) - publikováno 19.5.2003 (22:30:41), v časopise 17.6.2003

Uprostřed místnosti

vystlané vatou ticha

křičím na žárovku,

která sežehla mi křídla,

když sen mě

změnil v můru.

Poznámky k tomuto příspěvku

čtenář Jára - 20.5.2003 > Nevím, mám smíšené pocity...

		<reagovat

Cid (Občasný) - 20.5.2003 > Nevím proč mi to připomnělo Kafku, což je naprostá krávovina. No, já opravdu nevím. křičím na žárovku, to naprosto dokonale štěpí na dvě části, ale to by nevadilo, spíše to z celé básničky trčí jak Kraken z moře. To ovšem nic nemění na tom, že užíváš dobrý básnický jazyk.		Body: 3

		<reagovat

Kelly (Občasný) - 20.5.2003 > Je to povedená věc!		Body: 5

		<reagovat

Naty (Občasný,Redaktor) - 20.5.2003 > Cida chápu, to bude nejspíš asociace s Proměnou. Je to působivý obrázek s výraznou atmosférou.		Body: 5

		<reagovat

Cid (Občasný) - 21.5.2003 > To chceš říci, že už jsem také brouček.:))))

		<reagovat

stefan (Občasný) - 24.5.2003 > nazorne, strucne a dobre vyjadrena atmosfera i vcelku tragedie mnoha vsednich zivotu, pokud jsem pochopil spravne..		Body: 5

		<reagovat

Martin (Stálý,Redaktor) - 12.6.2003 > Máš to v sobě, bezva pohled!		Body: 5

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + šest ?

Napsat autorovi (Občasný)