|
JazzKlub Železná
***********************
Noty v linkovaných šatech
stékají po roztěkaných prstech
ke zlatým ciferníkům saxofonu.
Ve sklenici vína
stydí se všechny
"smím prosit"
A dáma se culí
"že, kdyby ten její … "
A pán ?
Zklamaně polkne
"Tak třeba příště"
Kapelník metronom podupává na parketu
splašenými kroky
Půlnoc odtrhla uvadlý list
z kalendáře
Před rozedněním
zatleská ticho
muzikantům.
Rozzívané ráno,
než uvaří si čaj
uklízečky zametou do ulic
pár opozdilých hostů
A na odchodu
odloží na věšák
houslové klíče.
|
|
|
