když spala
setřel jí trochu vosku
z měkkých zad
a uhmatal z něj její

sošku
díval se na ně až
do rána
v zavřeném pokoji
okny mu k patám táhnul mráz
jak přivřenými ústy
ráno ho žena probudila
a hnětli se tak dlouho
až jí byl obalen
jako knot svíčkou
a první záblesk slunce
je zapálil
něžně se usmála
šťastně ho hladila po hořících vlasech
ale on se jí díval přes rameno
jak soška teplem taje
a lepí se mu
na kůži
v tu chvíli z něj byl faraón
a z jeho dívky freska
osychali