|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Na konci všeho zbývá slovo
Chtěl bych ještě jednou
dřív než srdce zvonu rozbije
hodiny
zeď nevyslyšených modliteb
i koráb ze sirek zakotvený v lahvi
na kterém soused navždy odplul od rodiny
Cítit mezi rty ta slova
…tak jako On, když na počátku všeho…
která jsem pošetile ztratil
někde mezi stehny netknuté lásky
ty slova bez kterých nemohu
jako Rimbaud nemohl beze zbraně
vyslovit jedinou TOUHU
(tu rozmarnou sestřenku Tantala)
která je mi vším
kouzelným šémem, rozhřešením i účtenkou z baru
co zbylo
Jsi zapomenuta
Přes zkřehlé rty
ztěžka se prodírají slova vypůjčená od Stvořitele
„Párek, pivo a dvojitý křen!“
|
|
|
