|
Valčík
Po ledové hladině
jak nad otýpkou slámy
krouží bavlnění racci
Stříbřitou kůži z ocele
brousí svými těly
a hrajou valčík
A hrajou melodii pokoje
Po mramorové hladině
sjíždí milosrdný křik
a odraz bledých těl
Za zády hukot lopotících sudů
Sudů z plechu
Sudů lomících zem
Po ledové hladině
jak nad obroušeným sklem
střely stínů z nebeských kuší
šípy jak proutěné střepy
A za zády shluk ledového kovu
A za zády obludy s dělovou paží
a rameny střílen
Třese se obočí
Po ledové hladině
krouží bavlnění racci – ještě hrajou valčík
A nic netuší
| 
