Svíčky hoří, posvátný šepot,
všichni se modlí,
bůh je vážný a přísný,
lidé klečí strnulí ve své bázlivosti.
A já stojím u oltáře coby ministrant
ztuhlý chladem a úzkostí
nedělního dopoledne.
Katolický bůh promlouvá hlasem faráře
a jiný,
Bůh Slunce proniká
skrz chrámová okna jako posel léta
a vzrušivých ženských ňader a stehen
a příslibu zakázaného ovoce orgasmu
tam na břehu rybníka,
když sis představil,
jak Tě z vody vystoupivší dívka
zalehla svým mokrým tělem.
A co kdyby i duší ?
Milostnou.

25.6. Léta Páně 1996