Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 26.4.
Oto
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Belphegor
Autor: Xpackal (Občasný) - publikováno 3.10.2005 (19:21:06)

Shromáždění muži seděli pod rozlehlými kmeny platanů v posvátném háji. Prohlíželi si pozorně jeden druhého. Podle jemných náznaků bylo možno rozeznat jejich emoce. Byli nervózní, na někoho čekali. Konečně se k jejich kruhu připojil hladce oholený mladý muž, který se rozhlížel kolem sebe a na každé ze sedících osob utkvěl na krátko zkoumavým pohledem. Druid v dlouhé bílé říze s malým odznakem zlatého srpu na pravém rameni pokynul muži, aby se posadil po jeho levici. Sám zůstal stát.

 „Pánové!“ začal. Všichni v kruhu se k němu obrátili, na tvářích se jim objevil výraz očekávání. „Jak víte, Belphegor již stačil zničit větší část systému. Je nutno zakročit co nejrychleji! Chci slyšet o vašich pokrocích!“ rozhlédl se po ostatních dlouhovousých starcích sedících kolem něj. Někteří byli rozmazaní, jiní poblikávali, dalším mizely části těla. Jen několik z nich bylo vidět jasně a zřetelně

„Naše týmy na tom pracují, ale postupuje příliš rychle! Zatím nedokážeme rozluštit způsob jeho kódování. Neumíme ho najít, natož zlikvidovat!“ ozval se malý Druid, kterému střídavě mizela pravá a levá ruka. Ostatní souhlasně zamručeli. Jeden z nich náhle zmizel. Z místa, kde seděl se ozval dutý počítačový hlas

„Účastník byl odpojen. Jeho kód nelze nalézt,“ všichni se mlčky dívali na uvolněný virtuální prostor v místnosti konferenčního centra

„Další!“ prolomil ticho předseda, Druid s odznakem „Už teď nefunguje více jak třetina veškerých programů, polovina počítačů je napadena a Asie je zcela odříznuta od veškerých komunikačních a informačních linek!“ obrátil se na mladého muže vedle sebe „Pane premiére, to je také důvod dnešní schůze Institutu. Jsem rád, že jste mohl dorazit. Vidím, že do vašeho počítačového centra ještě Belphegor nepronikl.“ Řekl, když viděl, že premiérův virtuál je v naprostém pořádku

„Ach ano,“ řekl předseda vlády „stále ještě je čisté.“ Usmál se na přítomné, kteří jemně zrnili nebo poblikávali „Pánové, vláda Unie je vám velmi zavázána. Víme, že podnikáte vše, co je ve vašich silách, abyste ten hrozivý vir zastavili. Přesto si myslíme, že by bylo dobré informovat veřejnost. Podle vašich čísel totiž tvoří osobní počítače velkou část nakažených. Je třeba zabránit dalšímu šíření Belphegora. Tímto tempem rozloží veškerou unijní počítačovou síť během dvou týdnů. Co by to znamenalo asi tušíte. Naprostou anarchii. Všechno je dnes řízeno elektronicky. Je proto nutné, aby bylo přerušeno spojení mezi jednotlivými síťovými jednotkami. Doufám, že jako odborníci s naším rozhodnutím souhlasíte,“ skončil a rozhlédl se po kruhu virtuálů.

Jeden z Druidů si odkašlal „Promiňte, pane premiére, ale to by v podstatě odřízlo veřejnost od informací!“

 „Jistě, ale my, tedy vláda, nevidíme jiný způsob, jak zabránit zhroucení systému. Samozřejmě, že takovýto zásah bude pouze dočasný!“ ujistil je premiér „Dokud nevyvineme účinnou obranu vůči Belphegorovi musíme se vrátit technologicky o padesát let zpět! Současný stav je neudržitelný. Každým připojením do celosvětové sítě se nakazí další počítač.“ Předseda Institutu pohybem ruky utišil šum, který proběhl celým shromážděním „Jistě mi prominete mou troufalost, pane premiére, ale to znamená, že jediným zdrojem informací bude vládní zpravodajská služba, že?“

„Ano, to je pravda. Doufám však, že neobviňujete vládní kruhy ze snahy ovlivňovat veřejnost! Vládní zpravodajství je stejně nezaujaté a dodržuje stejné etické kodexy jako jiná média!“

 „To bychom si samozřejmě nedovolili!“ pospíšil si předseda s omluvou „Jen jsme na to chtěli upozornit, pane premiére!“ o slovo se přihlásil asketicky vyhlížející Druid, kterému hlas nekontrolovatelně přeskakoval do různých tónin

„Když dovolíte, měl bych otázku. Nezabere to mnoho času,“ dodal, když se premiér podíval na hodinky „Dejme tomu, že tedy odpojíme centrální uzel Virt-netu a tím znemožníme, jak řekl můj kolega, získávání informací. Uvědomil jste si, pane premiére, že zároveň přijdeme o jakoukoliv možnost komunikace? Institut se už nebude moci scházet, Vláda nebude moci zasedat, ekonomika se v podstatě zhroutí! Jak hodláte vyřešit tento „malý problém“ ?“ předseda vlády se zamyslel

„Omlouvám se. Pokud dovolíte, na chvíli se odpojím, abych mohl tuto otázku konzultovat se  svými poradci. Doufám, že mi prominete toto malé zdržení!“ řekl a zmizel. Počítačový hlas oznámil: „Účastník se odpojil, zůstává v kontaktu se serverem, kód nalezen!“

 

Otevřel oči. Jako vždy, když se odpojil z Virt-netu byl chvíli zmatený. Sestoupil z křesla a vyšel z kabinky

 „Tak co? Jak to vzali?“ mávl rukou nad otázkou svého společníka

„Předseda mi zobe z ruky, ale ostatní zřejmě něco větří. Kde jsou?“ zeptal se Jeff Redking, premiér Světové unie, hlava globálního státu

„Ve tvé kanceláři. Kouří Havana a pijí skotskou. Slaví“

„Tak to tedy zatraceně předčasně!“ zavrčel Redking a rozrazil dveře místnosti

„Pánové!“ rozpřáhl ruce a zeširoka se usmál „Jsem rád, že jste tu!“

„Dobře, Redkingu,“ zarazil ho malý kulatý chlapík s pleškou, sedící v hlubokém křesle „Víme, jak rád nás vidíte! Teď k věci! Co říkají členové Institutu?“ ostatní muži v kanceláři se v očekávání mírně naklonili blíž k Redkingovi. Povzdechl si

„No, bude to o něco složitější, než jsme doufali“ řekl „Ale,“dodal rychle „Jsme na dobré cestě“

 „Jak to myslíte? Jsme na dobré cestě? Říkal jste, že to ta banda vědátorů z Institutu spolkne i s navijákem! Do Belphegora jsem vrazil nepředstavitelnou částku! Zaručil jste mi stoprocentní návratnost investice!“ zařval vytáhlý hubený stařec, kterému na čele pulsovala síť modrých žil

„Klid! Vyjde to! Jakmile se mi podaří přesvědčit Institut o nutnosti odpojení Virt-netu, jsme v suchu! Peníze se jen pohrnou. Je prostě potřeba postupovat poněkud pomaleji, než jsme původně zamýšleli,“  uklidňoval investory Redking „už teď by vaše společnosti měly vykazovat vyšší zisky. Lidé mají z užívání sítě strach! O to nám šlo!“

 „Ano, to je pravda, ale přesto…“

„Pánové, je to zkrátka takto“ odkašlal si „Vy jste investovali své peníze do odstranění našeho společného nepřítele : Globální informační a virtuální sítě. To se nám bezpochyby podařilo. Na konečné výsledky, tedy i na návrat vašich investic však musíme chvíli počkat. Ještě nepřišel čas na bouchnutí šampaňského! Ale musíte mě omluvit. Naši přátelé z Institutu jsou již určitě nervózní!“ zasmál se a s úklonou vyšel z místnosti. Jen za ním zapadly dveře, kanceláří to zašumělo. Vyzáblý majitel aerolinek se usmál na vlastníka sítě televizí a provozovatele telefonních služeb

„Tenhle chlap stojí za všechny ty prachy“ řekl a potáhl z doutníku.

 

Redking zvolna vstoupil do posvátného háje. Všiml si, že za dobu jeho nepřítomnosti zmizeli dva nebo tři další vědci „Omlouvám se za zdržení, měl jsem menší potíže s připojením“ řekl a pousmál „Pane předsedo, ptali jste se mne, jak hodlám zabránit zhroucení ekonomiky, která je dnes na Virt-netu závislá. Já jsem vám však na vaši otázku odpověděl již dříve! Vrátíme se technologicky o padesát let zpět!“ kruhem to zašumělo

„Ale to…“ mávnutím ruky utnul veškeré otázky

„Pánové, je to zcela jasné! Budeme obchody uzavírat tak jako kdysi, osobně. Děti budou opět chodit do školy, lidé budou cestovat. Podívejte se na to z jiného úhlu. Oživí  to ta odvětví průmyslu a ekonomiky, která od doby vzniku Virt-netu stagnují. Dopravu, turistický ruch, telekomunikace…“

„To jsou všechno přežitky historie! Virt-net je všechny dokázal nahradit! Ušetřil velké peníze!“ namítl jeden z přítomných

„Které by mohly pomoci rozvoji hospodářství.“ Dopověděl za něj Redking „I pro vás, vědce, se však nabízí nové možnosti. Můžete zkoumat nové cesty, nové způsoby! Dnes jste omezeni. Virt-net ovládá vše, veškeré vynálezy posledního desetiletí se týkaly Virt-netu! Neexistuje výzkum vesmíru, medicínský výzkum, chemický výzkum! Vše je podřízeno informační technice. Menší, rychlejší, výkonnější! Heslo dne!“ rozhlédl se, aby viděl, jaký měla jeho slova účinek. Věděl, co se odehrává za tvářemi těchto mužů kolem. Ctižádost vědce bojovala se smyslem pro pravdu a se zodpovědností. Všichni tušili, že Redking má něco v rukávu. Bylo jim jasné, že na zrušení Virt-netu nějakým způsobem vydělá. Zároveň se však už viděli, jak přebírají různá ocenění a odměny za výzkum. Cítil, že vyhrál, přesto pokračoval ve své řeči

„Jak víte, pánové, že jsme se tehdy, před těmi padesáti lety nedali špatnou cestou? Dosud se předpokládalo, že Virt-net je vrcholem lidského důmyslu. Co když je však pouze slepou uličkou? Cestou, která nevede k vývoji, ale ke stagnaci? Máme v podstatě možnost začít znovu, od počátku, od nuly. Je otázkou, zda jste ochotni podstoupit to riziko a přijmout možné následky. Já jsem ochoten riskovat vše, co mám, abych dal lidstvu další naději! Ať trvá Světová unie!“ vykřikl. Křičeli s ním a zdálo se, že opravdu věří ve správnost Redkingova rozhodnutí.

 

„Je zvláštní, že si člověk některé věci dokáže vychutnat až ve stáří,“ diktoval Redking svému diktafonu, který automaticky jeho řeč přenášel do písemné podoby. Kouřil dlouhý kubánský doutník a převaloval slova na jazyku. „Dnes si nikdo neumí představit, jak svět vypadal za dob Virt-netu. Lidé se neuměli sami rozhodnout, měli příliš mnoho rozporuplných informací, které je mátly a oni zůstávali stát nerozhodně na jednom místě, nevyvíjeli se. Vládní zpravodajská služba nám naopak dodává naprosto ověřené a jasné zprávy, které umožňují řídit váš život  bez problémů a stresů. Občané, buďme proto vděční radě Institutu, která dokázala přijmout těžké rozhodnutí ve složité době! Děkuji za vaši pozornost. Prezident Světové unie Jeffrey Redking atd.“ dokončil proslov, který měl za něj pronést jeho pobočník. Už dlouhá léta sám nevystupoval. Chtěl, aby si ho lidé pamatovali jako mladého muže a ne jako mrzáka na kolečkovém křesle. Potáhl z doutníku. Na okno narážely prudké poryvy větru, které s sebou přinášely sníh a ledové krupky. Terrifikace Titanu postupovala mílovými kroky a Redking doufal, že se ještě dožije volné vyjížďky po povrchu. Příliš dlouho to však trvat nesmí, byl stále unavenější, a i mírná činnost ho vyčerpávala. Přesto pohrdal těmi medicínskými berličkami na udržení života. Odmítal návrhy vědců a lékařů na výměnu některých orgánů. Chtěl zemřít v původní podobě, v té, ve které se narodil. Umělé náhražky ho děsily, i když si to nedokázal otevřeně přiznat.

Věděl, že už v podstatě nemá žádnou faktickou moc, tu pevně držela ve svých spárech unijní vláda. Tak to ale sám chtěl, věnoval tomu celý život. Byl starý a nemocný, ale nebyl hloupý. Cítil, že stále ještě představuje významnou složku v partii šachu mezi opozicí a vládními stranami. Veřejnost ho milovala a on jejího vlivu plně využíval. Tak jako vždy. Uhasil doutník, kouření mu už nedělalo dobře, ale byl to jeden z jeho posledních zlozvyků. Usmál se při vzpomínce na všechna ta léta, kdy držel otěže státu pevně ve svých rukou. Dnes neudrží ani pero, natož aby ukočíroval divokou jízdu vyvíjející se společnosti, která během uplynulých sedmdesáti let osídlila Sluneční soustavu a pronikla daleko za její hranice. Ale přesto, přesto cítil, jak se všechna ta malá kolečka v soukolí točí, protože on jim kdysi dal ten základní impuls.

Na měsíci Titan planety Saturn se tiše pochechtával velmi, velmi starý invalidní muž.



Poznámky k tomuto příspěvku
Bílý Tesák (Občasný) - 4.10.2005 > No a jak to jako skončilo ? Neskončilo ! To se ani nedá bodovat , není to dokončené
<reagovat 
Xpackal (Občasný) - 5.10.2005 > Jistě, že to neskončilo! Tohle ani nemělo skončit, to je, jak se říká v jistém nejmenovaném kultovním seriálu ohledně barevného vzrůstem malého človíčka, konec začátku :)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter