mavis cruet (Občasný)

Jasně že každej jazyk vnímá jinak, ale že křen ŘEŽE, slyšim poprvé - budiž tedy.

Především je pro mě jasnou známkou diletantnství, když někdo  zúží svoje hodnocení textu do nepřátelství vůči jednomu konkrétnímu slovu. je to takovej technicistní a ne zrovna řídkej postup:O) - To slovo ti tam nesedí, ale důvodů může být povícero, nejen ten, že to egil prostě špatně nasadil.   

počkej co ti přišlo sympatický - že píše furt "totéž"?

No vlastně jo. Jednou jsem četla a recenzovala knížku o spisovateli, kterej měl pocit, že proto žije a dýchá a psal pořád, jednou detektivku, jednou romanci, jednou sociální sondu - prost+ chtěl něco říkat, nějak, ale jak a co, to bylo až druhořadý. Každej robí jinka, ale má-li jeden svůj svět a z něj ti různě nabízí čtvrtky a pátky, otevírá okna a bvyhazuje z nich po tobě židle - což nutně neznamená, že opakuje do umdlení: "a pak jsem v práci vyzvednul ivanu, šli jsme domu, vona uvařila, já umyl nádobí, koukli jsme na vyvolený a šli spát, ráno jsem... a pak jsem z práce vyzved ivanu" -  chápeš? - Egil má jeden svůj svět a v něm už se občas zorientovat dá.

Já to PRÁVĚ nechci, aby  text jsa fialovým sakem fungoval i jako zelená sukně s kapsama, ale ono to funguje, že přesuneš dvě slvoa a nic se nestane - to mě trochu zhrozilo.....

Vím, co myslíš, ale jak už egil poznamenal, jemu ta slova sedí, kde mají, jen ty to nechytáš - a chyba může být oboustranná, on to třeba nenapasal dost výrazně, nebo to není žádná ničí chyba, je to subjektivní -