Žabopitva

Bar klidně hučí

   sborem ryb

      co si kouří svoje vajgly.

V něm jedna malá žabomyš

   pije kafe

      a pořádá autopitvu.

Srdce si vylejvá

   do lokální povodně

      v kelímku

         z recyklovatelnýho plastu.

Musí ho zmuchlat,

   hodit do koše

      a hlučně se utopit,

         aby jí zatleskaly

            lakovaný ruce.

Z nich si pak ušije

   novej kabátek

      -z druhý ruky,

         i když se kůže špatně napíná

            a nehty sotva držej na zipu.