Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.3.
Taťána
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
prostě
Autor: ynnes (Občasný) - publikováno 17.11.2005 (13:44:55)

nová rána

 

 

zájmeno ty dlouze mi zní; živě a čile

 

vyrazí dech, pak začínám : já -

nedokáži být jasně artikulovaná

 

na půli cesty je obzor pohlednic

roztrhaných rohů

jsou skály nepřekonatelné

 

jsem vážná

a jazyk se mi váže s tichem

když jen pomyslím

 

na muže, o kterém bych chtěla psát

 

 

 

 

 

 

 

 

 

mluvím za tebe

 

sestře

 

chodíš se naklánět příliš brzy

zvučí se i v místech, kde nebývá podezření z řezání

severu, protože tma poškubává ústy

toliko se mlčí - -

až se výřečnost sama stahuje, cárá si okolo ohně

jako lijavec, co ještě nemá dost         vyvěrají živly toho dne

poskrovnu       a někdy se ve mně odemkne slovo

 

a z nebe kape ztuhlý med: to proto, že léto není na ohřev

 - - - necháme si stínit až do stmívání

až divoká zvěř uteče a do posedu vlezou si hvězdy

 

čekáme němými těly; šelestí naše bouřlivé řeky, protože

když si do nich zafoukáme, strhne se příval

 - jen se vystát do soutoku, co si nerozumí

 

možná jen noc sabotuje

            každý máme tu svou - na přívaly

vsáknutou pod kůži

 

těžko  

            těžko myslet, jak vyslovit 

 

propast

 

 

 

 

 

mluvím z tebe

 

 

 

vyvolal jsi  ticho a spěšně pospíchal

ve mně trčela si ves

                        a z očí čoudila slupka spálených jablek

do všech nocí směl jsi nahlédnout

ba        jen se setmělo

v koutech napospas sledoval

to on

kráčení _ _ _ a jen slovo se stáhlo přes

ostrovy zapolykané tečkou

 

šmajdal si okolo měsíc

ten                  co ti napovídal všechny báchorky

o ženách         táhl se donchuánsky a manýry mu couvaly

ochladilo se

 

konfrontujeme končiny a závěsem zazdily jsme

všechny stíny

 

až do nebe voláme

 

až do ráje vnucovat vyvolaná jména

o nocích v koutě

je třeba: volat na ženy

 

aby jim nerostly stíny

 

 

 

 

 

 

mluvím pouze pro tebe

 

skáču si po řeči

vyjekáním pálím zdi

na mezi;

je nutno nepřekročitelnou louž přehláskovat

a ze začátku smíš si pálit ruce sám  - ohniště má odkryté plápolání

archetyp nebe: bývávalo ulehání až ke stropu

už dávno se nás pustily břehy

ty

které jsme seskupovali

abychom se jich mohli držet v úvodu

 

do sebe jsme sklouzli a v jednom kuse se něco kácelo

možná ta louže           nás samolibě podtínala

 

znovu si ohmatávám sebe; profukují ve mně mrtvá

slova    vysušila se používáním za léto

jedno odříkání proto abych vpustila les

 

dům nám sahal ze všech stran do nebe

nyní

— ano mlčím k tobě

 

zarůstám v prales

 

 

 

 

 

 

 

 

řeční v ní: jen se tu poohlédnu

 

dálka je jen tam

 

vrátíš se a vratko bude z tebe

zase mimo: do otevřených úst

vtékají zamořené rány

— jsem tebou znečištěná  řeka

            /dnes už v uzavření/

o večerech přikleká k mým snům vypravěč; bájí

o tom, jak vytykat minulosti

a vyostřit vyvřeliny, kde sesedají do tlumené tmy

až pak zčernají

mám vztek na sebe samu

čísi hlas pořád pozapomínal

a já: v zádech napěchovaný strach

vypravěč se odloudal a ještě vlál

: vystavila kapli a já – jen se v ní smočila

 

 

řeční si v ní a čnění přes oči visí

malé v nic odříkání

 

až se vrátíš po té dálce,

a vratko se bude ozývat ze slov -

            to pak jsme už v ústí

zapomenuli na zpustlé moře

 

nevím jak vymluvit se na tvou

 

pověst muže

 

 

 

 

 

 

 

křik

 

                                                          

Mlčte si mě.

Aťsi scházím.

Karel Šiktanc

 

(komolení)

 

vylisované vlny, co poslala

bíle šuměly a jen se nadechly — zvedl průvan

hrozivě pěsti    i dalo se do pláče

křik je v tobě

až doslova

 

(dorozumívání)

 

drobošť nebe je opomíjena – jako bychom

se směly dívat jen do omastku očí;

ruce vzpínáš pro křivolakou abecedu

a průrvy mají stezku

do tebe do ďábla

jsou vteřiny

kdy si nemyslím

že máš profil krušnohoří

 

(nalháno do kapes)

 

sypou puťapuťa a lajdáckým slovem

mluví se o dávno řečeném

kdo pozdě chodí — otvíráš mi ráno

zápalem

zhatit a pošlapat světlo

oheň vůči tobě ani nedutá: odplivuje jiskry

a rádoby šmátrá po lásce, ty ztracená

 

 

(s prošlou lhůtou)

 

a marnost zdvojí tvář; obal je cítit pohlavím

smolná tma se hojí na pařezu

překousnutá režnou nití a vedle skučí relikvie

 

v lavoru máchá se poezie

a valcha smutně sklápí železa do klína

škrobí se v ústech

 

čím dál víc sekáš vize

                                  

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
čtenář markétka - 17.11.2005 > slova
<reagovat 
tři_černí_mravenci (Občasný) - 18.11.2005 > trochu moc najednou...líbí se nám často jednotlivé obrazy,ale moc se nám nespojují dohromady, místy je to dost upovídaný...ale to jen tak dojem z jednoho čtení, teď nějak nemáme sílu ani chu´t tu být déle...
<reagovat 
kalais (Občasný) - 18.11.2005 > sice jsem nesnědla celou porci

ale jsou tam místa která hoří

a která si schovám
a kdybych měla déčko
dám ti ho

stojíš za pozornost
Body: 5
<reagovat 
ynnes (Občasný) - 18.11.2005 > díky za čtení (vám)
<reagovat 
Naty (Stálý,Redaktor) - 20.11.2005 >

Já jsem to přečetla celé se zaujetím. Jsou tam moc krásná místa. Křik se mi nelíbil tolik, jako předchozí část, ale tím nechci říct, že by se mi nelíbíl.

Jen jsem trochu nepochopila střídání koncovek -li a -ly.

A pravděpodobně (pokud to není mnou nepochopený záměr) máš chybku v (komolení), asi má být dalo se do pláče.

Doporučuji nejen pro krásnou obraznost a jazyk, ale i pro významovou soudržnost celé kolekce.


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 ynnes (Občasný) - 20.11.2005 > Naty> Měla jsem asi blbej font, když jsem texty kopírovala. Těch chyb je tu víc, protože chybějí mezery. Hned se to pokusím dát do pořádku.
- li a ly myslíš v celém "souboru" nebo u nějaké konkrétní báfně? Jestli u konkrétní, tak to bude nejspíš chyba a jestli komplexně, pak v některých báfních mluvím k (o) sestře a v dalších vystupuje muž.
Děkuju.
<reagovat 
 Naty (Stálý,Redaktor) - 20.11.2005 > ynnes> 

Ta další ženská osoba mě taky napadla, ale tady mě to zarazilo nejvíc:

 

které jsme seskupovaly

abychom se jich mohli držet v úvodu

 

do sebe jsme sklouzli


<reagovat 
 ynnes (Občasný) - 20.11.2005 > Naty> to chyba je
děkuju za korektury :)

<reagovat 
Kelly (Občasný) - 21.11.2005 > v podstatě viz Naty :o)
má to jednotnou atmosféru, drží pohromadě
moc se mi líbí "mluvím za tebe" a "mluvím z tebe"
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Ondrej Kern (Občasný) - 13.5.2007 > Je to radost, alespoň pro mě, přečíst si takový jazyk a takovou řeč. Na začátku jsem se tě na něco ptal a je zajímavý (jak je to dlouho? půl roku? víc? už nevím), že ta otázka se nezměnila.
Doporučil 
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter