TOUHA PO ŽIVOTĚ

Jak slepec bez psa a bez hole,

jak křesťan bez kříže tápu,

v davu stojím, čistý a oholen,

jako ti kolem mě, po klíči k nebi se sápu.

Jakoukoliv větev uchopím, když se topím,

kohokoliv stáhnu, když půdu ztrácím,

jen abych nepadl, hrozný povyk ztropím,

a když je mi tak špatně, že dál už nemůžu, zvracím.

Víra tlačí mě nahoru, marnost mě strhává,

osud hází se mnou tam a zpět,

k Bohu se modlím, potichu nadávám,

srdce mé je nářků zeď.