Letící jezdec.

Na pusté pláni,

	uhání pouští, řítí se v dáli.

Bujnému koni, krev z boků stéká.

	Jeden mrak za druhým, z té krve vzkvétá.

Oblaka prachu, mísí se s mraky,

	jezdec se ztrácí

A tvá hlava taky.

Co v dáli hledá? To on sám neví.

		Až příště ukáže se, třeba to zjeví.

Bez cíle. 

Bez konce. 

To věčné prokletí.

Mystika mračen sama tě pohltí.

Až ho zas uvidíš, vydej se za ním.

	Vstříc rudým mrakům nad sluncem ranním.

Stačí se dívat a řítíš se taky.

Unášen představou

 

Do dálav

 

Za mraky.