Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Chodec
Autor: Jan Urban (Občasný) - publikováno 27.1.2006 (13:48:33)

Chodec
s klíčem jde ulicí
a pevně tiskne kroužek,
co spojuje ho s odmykačem bran.
Může si otevřít
vchodů ad libitum,
k nahlédnutí
za oponu šedých zdí,
v jeviště rodin
i řečníků,
hrajících pasiáns
v tichém monologu.

Nevnímá chodec
vrčící ulici,
kráčí krok za krokem,
malátně znaven
šedí stejných příběhů
a jen líně proudí
v jeho žilách krev.

Chodec
s petrklíčem
prochází branou luk,
křížem,krážem
a brouká si tichou melodii
cinkavých modrých zvonečků,
zvonících Ave Maria
ve vůni rdesna
a v taktu skloněného chrastavce.

Odmykač rozevřel
tajemství ztichlých hnízd.
I viděl malá holátka,
snící o novém dechu
zbarveného chmýří
třepotavých křídel samečků.
Mláďata veverek,
spala svůj tichý spánek,
v skořápkách snědených
lískových oříšků,
schoulena se chvějíc,
obavou,
před kunou lačnou,
ač ještě vůbec
ji nikdy neviděla.

Dál šlape chodec
chodníčky pasek,
v mohutném proudu
zmijí klikatých
a nechá si sykat
pohádku o hadím králi
a zlaté korunce,
co zdobí
šupinatou hlavu
mocného vladaře.

Pramínkem myrty odklopil
víka rakví lásek svých,
co zemřely někde v minulu
a opět je zavřel
jasmínným zipem vzpomínek
a přikryl kvítím
ztracené touhy i beznaděje.

Zpomalil kroky své chodec.
(vždyť paže jsou ztěžklé,
maje v nich odmykač
veškerých bran)
S pocitem Kaina,
co ztratil své znamení,
putuje chodec
nocí,
v níž kráčí den,
s klíčem,
jenž odmyká
vidiny
a zháší krásu snů.

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Skafloc (Občasný) - 27.1.2006 > No... mě se to líbí... hezký příběh na pozdní odpoledne
Body: 5
<reagovat 
Naty (Stálý,Redaktor) - 31.1.2006 > Pěkné momenty.
<reagovat 
miroslawek (Občasný) - 2.2.2006 >

Tak mi to nedá nepouží citace z Cimrmanovy pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký: "To muselo dát práce... a přitom taková blbost, že? ...No, oni až budou zametat, tak se to pak najde...".

 

Ale vážně, i když pominu místy až obrozenecké tvary (jasmínným), celkem typická ukázka, jak se nevyplácí spoléhat při výstavbě básnického obrazu na přívlastky, přivlasňovací zájmena nebo podobné vazby (s pocitem Kaina, jeviště rodin, krása snů, šupinatá hlava mocného vladaře, třepotavá křídla samečků, atd.). Ono k nadužití adjektiv a zároveň absence prvků jiných, jež vede k výplňovitému pocitu mělkosti a nastavované kaše, je znakem pro začínající autory více než charakteristickým. A přitom je tolik možností, jak se vyjádřit. Příklad:

 

 

TAM

V korunách stromů neustává vítr
a listí promlouvá
jako by lidem tekl nad hlavami potok

Navečer utichne ta voda
a na okamžik zastaví se čas

Znovu si země s nebem rozumí

Na břehu jetelové řeky
veliký němý králík rozhoduje
co ze tmy je
a co se navíc tmí

(Jan Skácel, Dávné proso, 1981)

 

V prvních šesti verších najdeme pouze "koruny stromů"... a, pak také přívlastky v následujícím spojení (Na břehu jetelové řeky veliký němý králík...) působí daleko silněji, než kdybychom již byli znaveni a vnímali to jenom jako další v nekončící řadě vrstvených, ve skutečnosti už jen zdánlivě něco pojmenovávajících přílepků. Naopak je v tom určitý kontrast.


<reagovat 
 Jan Urban (Občasný) - 2.2.2006 > miroslawek> To je věc názoru. Archaismy se mi u mé tvorby často vytýkají. Jsem si toho vědom. Potíž je v tom, že má tvorba je deníkem nálad, který již neupravuji. Nechám psát ruku, vedenou vjemem a to se nedá zaškatulkovat do nějaké formy, nebo šablony. Je to můj malý mikrosvět, do kterého unikám. Při psaní mně zní v uších melodie i třeba jeden tón a to vše vnitřně vlní se slovy. Já to neumím asi srozumitelně vyjádřit. Rád vyslechnu názor, ale co vím jistě, je to, že další mé dílo naruší pocitový obal některých čtenářů. Ona ta pecka z Cimrmana se zdála být nějak prožraná, ale byl na ní vyřezán celý zámek. A pan král si prohlížel zuby darovaného koně.
Děkuji ale za názor. Chodec byl napsán před třiadvaceti lety, tedy opravdu začínajícím autorem. Je to ale list deníku o který jsem se zde podělil.
<reagovat 
Ondrej Kern (Občasný) - 2.2.2007 > Jane Urbane, nezařazuj do rubriky "poesie", pokud je to deník nálad, pak to patří mezi "zpovědi, pocity", neb přesah poetický to nemá.
Nevyčítám ti archaismy, pokud se to s nimi umí, je to krásná aktualizace, vyčítám ti, že píšeš jakýmsi pseudostylem, o němž se domníváš:
a) že to jsou archaismy
b) že to je vyšší stylistická rovina, což je ovšem výsostně tvoje sebestylisace
c) rubriku
<reagovat 
 Jan Urban (Občasný) - 2.2.2007 > Ondrej Kern> Myslím, že je to zdejší úhel pohledu. Nejsem literární teoretik. Nad stylem nepřemýšlím, neřeším ho u sebe ani u jiných.
<reagovat 
Ondrej Kern (Občasný) - 2.2.2007 > A myslíš, že autor by měl styl "neřešit"? Že to je jen teorie?

Každopádně, docela chápu, že nemůžeš a nechceš psát jinak, však ti to taky nikdo nebere, ani by to (zaplaťpámbu) nemůže. Ale nechápu, že volíš kategorii poesie. Ale už nebudu vrtat, není to vůbec třeba, chápu.
<reagovat 
 Jan Urban (Občasný) - 2.2.2007 > Ondrej Kern> Je to dílo hodně staré a pořád ho řadím mezi poezii. Mám takový pocit, že tam patří. Nebráním se kritice, byť i záporné. Dík za ní.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + deset ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter