Kdysi jsem poslal po sestřičce

vzkaz v balíčku kávy,

že mostem být ti chci v zpěněném příboji,

vždyť naše nejkrásnější báseň s kočkou vedle hlavy

spí modrooká v dětském pokoji.

Dnes moře mojí cloumá sem tam bójí

a trhá šroubům závity,

když kolem nás se vichry, bouře rojí

a pilíře mé už to zdá se neustojí

buď na oplátku jím i ty.