Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Sobota 18.8.
Helena
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Vysvětlí vznik života na Zemi kvantová biologie?
Autor: romann (Občasný) - publikováno 11.10.2001 (00:38:28), v časopise 28.10.2001
Jsme na pokraji nového dobrodružství - kvantové biologie - v jejímž důsledku dojde k syntéze
biologie a fyziky prostřednictvím kvantové mechaniky. Proč se život považuje za něco tak
mimořádného? Konec konců jsme všichni vyrobeni z téhož materiálu a pohánějí nás tytéž chemické
reakce jako celou planetu. Starověcí vědci měli odpověď: život obsahuje zvláštní složku: ducha nebo
duši. Moderní věda mystiku neuznává, ale vzhledem k tomu, jak složité jsou živé buňky, určité
pochybnosti zůstávají. I nejjednodušší rozmnožující se organismy - bakterie, jimž se říká mykoplasma
- obsahují každá mnoho set genů a každý gen se skládá z více než tisíce rozličných genetických
instrukcí. Jak vznikla tato složitost? Tradičně se to vysvětluje pojmem takzvané "prvotní polévky", že
život vznikl z bohaté směsice chemikálií, která existovala v raných mořích. Vědcům se v padesátých
letech dokonce podařilo vytvořit jednoduché stavební kameny života - aminokyseliny - tím, že
napodobili podmínky, o nichž se domnívali, že existovaly kdysi dávno na Zemi. Ale po stovkách
experimentů s "prvotní polévkou" se vědci nedostali o moc blíž ke vzniku samorozmnožujícího se
mechanismu v laboratoři. Měli bychom se podívat do podivného světa kvantové mechaniky. Jsem
přesvědčen, že právě tento svět poskytuje už čtyři miliardy let živým organismům vůli odlišovat se od
ostatního přirozeného prostředí. Kvantová mechanika je věda tak podivná, že ani Einstein nikdy
nepřijal to, co z ní vyplývá. Přesto je postavena na velmi jednoduchých pozorováních. Jedno z nich je
známo jako "experiment s dvěma štěrbinami". Posvítíte-li světlem do dvou štěrbin, světlo, které z
nich vychází, vytvoří na plátně celou řadu světlých a temných pruhů. Těmto pruhům se říká
interferenční vzorce a dokazuje to, že podstatou světla je vlnění. Ty pruhy vznikají tak, že světelné
vlny, procházející oběma štěrbinami, vycházejí jako dva paprsky světla, které se buď spojí tak, že se
posílí (vlnění je ve shodné fázi - shoduje se ve vrcholcích amplitud - světlé pásy) anebo se navzájem
vyruší (vrcholky amplitud neutralizují jejich nejnižší místa - temné pásy). Že se světlo chová jako
vlnění, není možná příliš překvapivé. Daleko složitější je pochopit, jak to, že se jako vlnění chovají i
částice. Vystřelte jednotlivé atomy dvojicí štěrbin a vzorec, který vznikne po jejich dopadu na plátno,
vytvoří stejnou interferenci, jaké jsme svědkem u světla. Vlny vytvářejí interferenční vzorce, protože
mohou procházet dvěma štěrbinami zároveň. Ale jak může být jednotlivý atom zároveň na dvou
místech? Nikdo neví. A svět, který se objevuje z úsilí fyziků, není světem, jaký známe. Podle jedné z
dnešních nejpopulárnějších interpretací, kterou podporují fyzikové - nositelé Nobelovy ceny, existuje
mnohonásobný vesmír, mnohovesmír (multiverse) a v něm se odehrává všechno, co se děje. I když
naše vědomé já obývá jen jednu verzi tohoto vesmíru (universe) - základní částice přebývají v celém
mnohonásobnémm vesmíru a to jim umožňuje, aby byly zároveň ve dvou místech najednou. Ale,
můžete namítnout, svět, jakého jsme svědky, takový není. Jak mohou být atomy na dvou místech
najednou a větší předměty nikoliv, i když se skládají z atomů? Alespoň částečná odpověď se zdá být
to, že tato podivnost kvantové mechaniky, která umožňuje částicícm, aby zároveň pobývaly v různých
stavech, je také sama vlněním. U velkých předmětů, skládajících se z miliard částic, se maxima a
minima amplitud navzájem vyrovnávají, a kvantová podivnost je tak u nich anulována. Proto velké
předměty, které vidíme, málokdy projevují kvantové vlastnosti. Formu a dynamiku každého živoucího
organismu na této planetě ovládají molekuly DNA. Z nedávných experimentů, zdá se, vyplývá, že
velikost sama není překážkou kvantového chování. Vědecká skupina ve Vídni nedávno střílela
molekuly fullerenu v experimentu s dvojí štěrbinou a dokázala, že tyto částice nemají problém
prolétnout oběma štěrbinami zároveň. A fullerene je velký - 60 atomů uhlíku ve struktuře
připomínající klec - s průměrem podobným dvojité spirále DNA. Jestliže dokáže vstoupit fulleren do
kvantového mnohovesmíru, pak v něm existují i mikroskopické součásti našich vlastních buněk,
včetně DNA. To, že může genetický kód obývat kvantový mnohovesmír, má pozoruhodné důsledky.
Motorem evoluce jsou mutace: mutace vytvářejí variace, z nichž pak přirozený výběr vytváří evoluční
cesty. Avšak pohyb základních částic, elektronů a protonů, způsobuje mutace. Jsou-li tyto částice
schopny vstupovat do kvantových stavů, může DNA zřejmě taky vstupovat do kvantového
mnohovesmíru a zkoušet mnohonásobné mutační stavy simultánně. Z hlediska nás, lidí obývajících
jen jediný vesmír, to může vypadat, že buňka, která se vynoří z mnohovesmíru, si "vybírá" výhodné
mutace. Toto je ovšem kacířstvím pro standardní darwinismus, avšak z experimentů, provedených
před deseti lety, vyplývá, že za určitých podmínek jsou bakterie schopné si "volit", které geny měnit.
Odpovědí je možná kvantová evoluce. Kvantová evoluce by možná také dokázala vysvětlit největší
hádanku biologie - jak život vznikl. Astronom Fred Hoyle připodobnil pravděpodobnost, že by
náhodné síly vytvořily samy o sobě život, k pravděpodobnosti, že by tornádo, postupující smetištěm,
dokázalo vytvořit Boeing 747. Svět prostě není dost velký na to, aby na něm mohl vzniknout život,
pokud by to bylo ponecháno čistě náhodě. Avšak kdyby se první pokusy vytvořit život neudály v
konvenčním vesmíru, ale v kvantovém mnohovesmíru, pak by tyto námitky neexistovaly. Každý malý
prvotní rybník by mohl vytvořit život, kdyby měl přístup ke kvantovému mnohovesmíru. Je možné, že
život nevznikl v jediném vesmíru, ale v celé řadě paralelních vesmírů. Takže přestože naše tělo obývá
nám známý svět, jemuž dominuje náhodný pohyb, mikroskopické jednotky, které jsou motorem našich
buněk, existují v mnohovesmíru. A právě toto poskytuje podle mého názoru životu jeho pozoruhodnou
dynamiku a schopnost odolávat randomizujícím (náhodně ničivým) silám, které na něho útočí. Tatáž
dynamika, působící prostřednictvím elektromagnetických polí v našem mozku, je podle mého názoru
také zdrojem naší svobodné vůle - ale to je jiný příběh.


Poznámky k tomuto příspěvku
romann (Občasný) - 11.10.2001 > nechceš navštívit lékaře?
<reagovat 
Scarabeus (Občasný) - 11.10.2001 > Eh... kytky pohánějí úplně jiné chemické reakce než mě. Nebo ty jedeš na chlorofyl? To musíš vypadat dost zeleně! Nepletou si tě s vodníkem??
<reagovat 
romann (Občasný) - 12.10.2001 > ty sis asi nevšil podnázvu, já to nenapsal. Věděl jsem že jsi na fyziku...
<reagovat 
romann (Občasný) - 12.10.2001 > tak to sepiš pro totem
<reagovat 
michalR (Občasný) - 17.11.2001 > Zajmavý... Co jsem četl, chování částic záleží na tom, za jakým účelem je jev pozorován. Podle toho se pak chovají jako částice nebo vlny. Pozorovatel je taky součástí experimentu - neexistuje v podtatě exaktní věda... Věda je nejnovějším náboženstvím, ale má dobré vyhlýdky, neboť si to sama uvědomuje.
<reagovat 
čtenář BooVeeTer - 3.12.2001 > Dobrej clanek...jako bych to uz nekde cet...ale Einstein moc kvantovou mechaniku ani cokoli kvantoveho brat ani posuzovat nemoh, kdyz se formulovala az dlouho po nem a neni zformovana poradne dodnes! A s tim Darwinismem, myslim ze Darwin nic o paralelnich svetech nerikal, slo mu jen o selekci...takze proc ne v paralelnim vesmiru...selekce jako selekce. ;u) Fakt peknej clanek.
Body: 5
<reagovat 
čtenář sgi - 12.3.2002 > zajimave podano, trocha subjektivnich dojmu a postrkavani ctenare nekam, ale to je v poradku.

co mi tam chybelo je zdurazneni, ze to, jak se svetlo chova korpuskularne i vlnove zaroven potvrzuje domnenku o naivite cloveka, ktery se snazi vse poznat a kategorizovat. pokud skutecne vznikne nejaka hypoteza vyssi(napriklad mnohovesmiry), nebude striktne vysvetlovat nezname detaily (jako je povaha svetla), ale jen uda pravidla za kterych je tohle mozne... a to je mystika.. potom nerozumim proc jsi psal ze soucasna veda mystiku odmita :)

<reagovat 
Scarabeus (Občasný) - 12.10.2001 > No, fór je v tom, že fyzika opravdu nevystihuje svět jak je... ani náhodou, ale je to trochu složitější než v tomhle článku.
<reagovat 
 Erkenbrand (Občasný) - 11.11.2001 > Scarabeus> Sucasna fyzika naozaj nevystihuje vsetky aspekty ani vyhradne "fyzikalnych" problemov, napr. nemame kvantovu teoriu gravitacie, ale napriek tomu (a inym) nedostatku dava "rozumne" vysvetlenie mnohym otazkam.
Aj ked su uz formulovane recou exaktnou, t.j. matematickymi rovnicame, ktore su zial pre mnohych "spanielskou dedinou."
<reagovat 
 čtenář sgi - 12.3.2002 > Scarabeus> svet jak je... to je zas jenom tvoje predstava o svete jak je... hehe je to slozitejsi nez si predstavujes a jednodussi nez se zda :)
Body: 5
<reagovat 
livingston (Občasný) - 22.5.2002 > Odporucamknihuod Gribbina : Schrodingerova kotata
<reagovat 
čtenář sosík15 - 27.11.2005 > ten článek mi pomůže při problém. úkolu (téma Vznik života na zemi vzhledem k biol.a fyz. podmínkám :) Dokonce sem ho pochopila i když sem úplnej laik! A to je co říct :D
<reagovat 
romann (Občasný) - 29.11.2005 > souhlasím, věda má logiku, je na správné cestě, ale chtějí vědci vše vědět? viz
http://www.darius.cz/ag_nikola/valicek_cl.html
<reagovat 
čtenář Tonda Pfeffer - 23.11.2005 > Jsem zoofil. Neznate nejakou stranku se zviratkama?
<reagovat 
 čtenář Jan Kouba - 2.10.2006 > čtenář> www.hairy.cz
<reagovat 
čtenář thomas - 8.6.2008 > http://www.blisty.cz/files/isarc/0002/20000211d.html
- stejný článek, ale na blistech aspoň uvedli zdroj...
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + osm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter