proplétám se vlastním herberkem

hledám systém neurovnaných knih

kde každá žije si vlastním osudem

žasnu kolik věcí dokáže člověk umístit do tak malého prostoru

jako je obyčejný byt

snažím se uklidit přede dveřmi letité skříně

a představuji si

že za jejími dveřmi žije ....

...abych nemusel uklízet i tam

na stůl ubrus

popelník

svícen a svíčku

a naději

že si nevšimneš že jsou v něm propálené mapy smutku

oprášit obraz plačící madony

do prasklé mísy trochu keksů

dát chladit víno

a pokusit se vysát koberec nefungujícím vysavačem

a udělat ještě spoustu drobností

pro chlapa tak ponižujících

chvíli si sednout do starého křesla

a pak se tiše

po špičkách vyplížit ven

s nadějí

že někde tiše smutná

čekáš až se objevím

a s ruměncem na tváři

ti pošeptám

"HLEDÁM TĚ CELÝ ŽIVOT"