Romanticky  shlížím

                      na  město

                      co  dole  pode  mnou  se  třpytí 

                      a  pomalu  mi  dochází 

                      že  tam  není  už  nic

                      Už  vůbec  nic  pro  mne   ---

                      k  jídlu

                      ani  k  pití ... 

                      Postupně  si  zvykám

                      na  krajinu  skrz  omšelé

                      odlitky 

                      brýlí   --- 

                      i  hloubkou  tíže  zúžené

                      polibky

                      Zvykám  si

                      na  neprodyšně  vzdálené

                      aleje

                      louky  a  pole

                      ruce  i  nohy  bez  vlády

                      francouzké  hole  

                      Na  růže  z  papíru   ---

                      pozdravy

                      mlhavě  pokryté  ledem

                                 jakoby  ušité 

                                                  na  míru ...