|
Každé ráno svoje barvy po noci má
někoho děsí,
jinému radost rozdává
duše malátná proudí ulicí
jak tok myšlenek
děravou hadicí.
Nenaplněné touhy tuláka nenasytí
je vizitkou společnosti
za drobné hledá si pití
útěkem z reality
mozek svůj pročistí.
Ne každé semeno senátorem stane se
hnilé lži v kongresu
nad lidskost povznese
někdy spodinu do ulic zaseje
nežere kaviár
stačí mu pomyje.
Jeden výtisk postačí na mráz dnešní noci
tuberou nakazí se jen moderní otroci
co skuhrají na kolenou o více pesos
Z kostela vychází falešný pátos
© 2006 Sartre2
| 
