Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.3.
Taťána
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky Dotek romantiky z kolekce Kukaččí kemp a jiný zhůvěřilosti
Autor: farářskej (Občasný) - publikováno 27.1.2002 (14:07:05)
další>
Každej řácky drsnej vandroch ctí to, čemu se obecně říká romantika. Chachá! Ať si jak chce ve skrytu duše sní o vichřicích na hřebenech hor, o hořících džunglích a o tygrech ve výskoku! V neděli večer se zase mění v člověka bačkoroidního. A mění se rád. No prosím, jen zkuste vystavit rozervanou duši našincovu skutečnýmu, byť jen sebemenšímu záchvěvu romantiky. Zešílí.
Abych vám doložil, co dokáže taková zatrachtilá věc, jako je romantika, udělat s klidným, zdánlivě vyrovnaným trampem, slyšte můj příběh.

Tom byl romantik už na první pohled. Oříškově hnědej, zasněnej pohled někam jinam, pečlivě udržovanej rozháranej porost bohémskejch čupřin a vůbec všechno, co se ho týkalo, hovořilo jasnou řečí. Nosil za pasem obrovskej kinžál, na nohou nablejskaný farmářky a obličej měl tvrdě zaťatej v přesvědčení, že takhle nějak musí vypadat Rambo. Ten, kdo ho neznal, zhusta podlehl klamnýmu dojmu, kterej z jeho tváře čišel, a ohleduplně mu vysvětloval cestu k nejbližšímu záchodu. Mocně potahoval ze svýho cigára a bylo ho možno zahlídnout na rohu před nádražím, jak vede debaty se sobě podobnejma o výhodách rotačního kulometu proti emšesnástce.
To bylo před dobrejma dvěma rokama. Nedávno jsem ho zahlídl ve městě. Po kinžálu ani stopa. Zmizely farmářky. Místo aminy měl s sebou mladou maminu a tlačil řvoucí kočárek. Ještě pořád mocně potahoval ze svýho cigára, ale i to se spraví. Za pár let...
Nicméně to, co se vám chystám vyprávět, se stalo ještě předtím, kdy byl Tom v plný síle. To bylo tak...

Zhruba hodinu poté, co jsem dorazil v pátek večer na boudu pod Vratišovským kopcem, přišel Tom a slejvák. Řekli jsme si s Tomem svý ahoj (se slejvákem si netykám ze zásady) a on si odložil. Slejvák prozatím zůstával venku. Tom toho moc nenamluvil, snad si myslel, že to tak má bejt. Když o něco později dojedl pikslu rybiček, co si donesl na večeři, vytáhl čibuk a červenou Amphoru. Asi devátou sirkou si zapálil, vyfoukl labužnicky ke stropu obláček šedýho kouře a pokračoval v mlčení. Déšť bušil do střechy a k tomu se spustila bouřka. Co se týkalo mně, nijak jsem se nenechal rušit a pokračoval ve vysilujícím nicnedělání.
Když se do dna nabažil možností, který mu skýtala jeho fajfka, odložil ji Tom stranou a vytáhnuv kytaru, začal drnkat Podraz. Už v tý chvíli začalo bejt jasný, že vratišovská bouda má přes svý neoddisktovatelný výhody taky spoustu děr ve střeše. Na podlahu začaly plácat kapky.
Nesměle jsem se se svejma obavama svěřil Tomovi. Vypadalo to dost špatně, tímhle tempem se mohla bouda poměrně rychle zvrhnout v prachsprostej sprchovací kout. Navíc bouřka nevypadala na to, že by chtěla nějak přestat. Naštěstí, jak jsem zdůraznil, máme celkem kliku, protože bouda není ani hodinu pochodu daleko od Bílic, respektive od hospody U Matoušků, nalézající se tamtéž. A je docela reálná možnost, pokračoval jsem, že starej Matoušek, jakožto člověk trampstvu nakloněnej, zruší dneska milosrdně zavíračku a roztopí kachláky.
Tom mně zmrazil pohledem, posupně se usmál a vyjádřil se v tom smyslu, že on teda jezdí na vandr krzeva romantiku, on jo, a jestli jsem měkkej, ať si jdu klidně do hotelu. On zůstane tady v boudě. Načež sevřel hrdinně a s předsunutou čelistí na kytaře déčko a jal se preludovat Ukrytý v stínu lesa igelit to kdyby přišel k ránu déééšť...
V životě lidským se naskytnou placama okamžiky, kdy člověku nezbejvá nic jinýho, než zatnout zuby (zbejvají-li mu jaký) a odkráčet středem. A tak jsem mlčky nahodil na záda usárnu a vyrazil na tu cestu dlouhou, cestu zlou, směrem k Bílicím, vyprovázenej crčením potůčků vody na podlahu a Tomovým mlčenlivým odhodláním stavět čelo všem nástrahám přírody jako správnej romantik.
Do hospody jsem dorazil po hodině trpkýho potýkání se se živlama, mokrej jako zpod sprchy a provázenej hromováním nebeskýho dělostřelectva, který dneska ládovalo těžký šrapnely. V lokále bylo nadusáno vandrákama, prchnuvšíma z okolí Dlouhýho hřbetu a Yukonu, jakož i od Spálený celty. Kolem kachláků, na kterejch bublal velkej hrnec s vodou na kafe, čaj a grog, visely spousty ponožek, triček, jégrhóznů, košilí a maskáčů. Podlaha byla pokrytá botama. Ve vzduchu se vznášela vlhká mlha a bratřila se s kouřem z cigaret. Hotová čínská prádelna.
Začlenil jsem se do davu a u stolu nad grogem mně přešly veškerý trable. Jen občas, když práskl obzvlášť vypečenej hrom nebo když už se okenní tabulky vydouvaly pod náporem deště dovnitř, vzpomínal jsem, jak si asi užívá Tom tu svou vysněnou romantiku. Že tohle je pravá romantika, o tom nemohlo bejt pochyb. Bylo mi ho vlastně líto. Měl sice, pravda, pár slabejch míst, ale citlivým přístupem by se z něj dal určitě vychovat normální vandroch. V rohu hospody začali obzvlášť otrlí trapeři uzavírat morbidní sázky ohledně toho, jestli už je hospoda tak podmáčená, že spadne ještě v noci, nebo až za světla.
A do toho všeho se pár minut po půlnoci rozletěly dveře a dovnitř se vpotácel k nepoznání nasáklej a promočenej Tom. Rázem utichlo veselý štěbetání kolem stolů a všichni zírali. Bylo na co. Pryč byla vykartáčovaná čupřina a oříškový oči pomrkávaly přiblble mimo veškerej čas a prostor. Chvíli otevíral pusu naprázdno a pak řekl naprosto zlomeným hlasem: "Vratišovská bouda je v hajzlu," což ho probralo natolik, že ze sebe roztřesenejma rukama začal sundávat aminu, žracák a neprůstřelnou vestu zároveň. Někdo mu pomohl a pak jsme ho usadili ke kamnům. Po šestým rumu přestal jakžtakž vibrovat a ani krátkozrakej Danny, kterej přišel při slejváku na Yukonu o kontaktní čočky, už netvrdil, že ho vidí několikrát. (Mimochodem, Danny z toho měl, dokud se situace nevyjasnila, děsnej vítr, že už je ožralej. Nemohl tomu věřit, protože v sobě měl teprve devět rumů, šest piv a tři Magický oka.)
Časem z Toma vylezlo, že asi dvě hodiny po mně začala pomalu, ale jistě, odcházet taky bouda. Naštěstí stihnul pobrat svý věci a zdrhnout. Bouda se pak složila jako paklík karet. Byl z toho v těžkým šoku.
Ze svý strnulosti se probral jenom tenkrát, když Frisko z T.O. Dlouhá cesta prohlásil s obrovským despektem: "Týýý brďo, zažít takovej flák romantiky..." Jakmile zaslechl terminus technicus romantika, Tomovi zle zablejsklo v očích, svraštil tvář do šklebu vpravdě infernálního, vymrštil se a svou pěstí zapracoval na Friskovo exteriéru.
Snad to byla pouhá shoda okolností, která zapříčinila, že se v tomtéž okamžiku šerifovi Dlouhý cesty, jenž se zoval Nelzón, něco znelíbilo na Tomově vizáži, řekl si, že ušetří práci plastickejm chirurgům a podal Tomovi pomocnou ruku. Přímo do obličeje.
Samozřejmě, nakonec jsme je roztrhli. Dlouhocesťáci se uraženě zabetonovali v rohu lokálu pod obrázkem jelena v říji, lízajíc hrdinně svý rány a Tom usnul s boulí nad obočím a s hlavou mezi prázdnejma sklenicema na stole s tichým šeptáním: "Posranej vandr..."

Což dokonale potvrzuje mý slova: dnešní vandráci NEJSOU stavění na sebemenší dotek romantiky. A to jsme ještě měli celkem kliku, že nespadla ta hospoda.
Romantika? Vichřice na hřebenech hor? Hořící džungle? Tygři ve výskoku? Pche! Nenechte se vysmát!!


Poznámky k tomuto příspěvku
Ika (Občasný) - 27.1.2002 > Nejsem pravý (ani levý)literární kritik, takže se omlouvám, že přidám jen pár "pocitů" :)
Připomněl jsi mi taky jednu romantiku ...vandr v podbezdězských hvozdech, která skončila v jícnu vojenského cvičení Štít 84´...Tom by se asi bavil líp .-)
A taky jsi mi připomněl páně Poláčkovo Bylo nás pět.
Děkuji za obojí :-)
Body: 5
<reagovat 
Ungeheuer (Občasný) - 27.1.2002 > Opravdu moc pěkný. Zatím snad nejlepší povídka, kterou jsem v TOTEM-u četl. Bledě závidím (horám). Omlouvám se, že jsem takovej anti-romantik, ale čo rozumieš pod takým slovom "kinžál" ?
Body: 5
<reagovat 
farářskej (Občasný) - 28.1.2002 > Iko, pod Bezdězem jsem nikdy nebyl - a vidím, že jsem přišel o hodně :) Já jezdím nejvíc na Brdy (a to jsem Ostravák!).

Ungeheuere, kinžál je (kromě toho, že je to zbrojní terminus technicus) v podstatě přerostlej nůž v pochvě a s těžkým jílcem. Podle toho, jak to označení používám já, by se dalo přeložit jako DÝKA, ale nebylo by to ono. Kinžál je prostě ŘÁCKÁ KUDLA, nic víc a nic míň. My ovšem nejezdili okinžálovaní. My vozili německý bajonety - ty mají zase těžší čepel a líp se s nima podtínaly soušky. Takže asi takhle :)
<reagovat 
Martina (Občasný) - 28.1.2002 > Moc se mi líbilo, jak tu bereš pravdivě trampům iluze :)))) !!!!****
A jinak: hezky a dobře napsaný, má to vážně spád a docela slušně mne to pobavilo :))), no prostě viz výše.
Body: 5
<reagovat 
Hellen (Občasný) - 28.1.2002 > Čibuky a červená Amphora ve mne vyvolaly staré, dávno zapomenuté asociace :-) a pojem čínská prádelna smutek, že jsem ji minula, abych měla tu správnou představu. Milé počtení :-)
Body: 5
<reagovat 
farářskej (Občasný) - 28.1.2002 > Termín "činská prádelna" vznikl původně v americký literatuře, pokud se nemejlím, Hellen, takže tu pravou bys hledala spíš někde v San Fran než v Ťan Šan (teď jsem si vzpomněl na geniální "Jednašedesátku," povídku od Stephena Leacocka :) ). Ne, nemyslím, že bys o něco přišla...
Martino: Iluze? Kdybych tu měl popisovat nějaký svý skutečný zážitky, byl by to spíš horror, než veselý vzpomínání na vandry. To by nekníkala ani marjánka :)))
<reagovat 
centaur (Občasný) - 28.1.2002 > přijde mi tp průměrný, na farářskýho skoro pod..., je to dost čitelný, jakoby natažený, vyšperkovaný slangem (zdá se mi, že je ho až příliš), záběrečná pointa už je jasná ze začátku, zkrátka a dobře... forma slušná, obsah mizernej... IMHO
Body: 1
<reagovat 
Hellen (Občasný) - 29.1.2002 > přistižena při neznalosti nebývám moc ráda, soudruhu :-)nu což, su přece silná nátura :-)
<reagovat 
Martina (Občasný) - 29.1.2002 > farářskej> Já mám na vandry docela fajn vzpomínky - asi to bude tím :O)))
<reagovat 
Rezi (Občasný) - 5.2.2002 > Příběh by to nebyl špatný, i když kombinovat nespisovné výrazy a pak tam hodit přechodník je dost do nebe volající. Zpracování mě neoslnilo.Jednoduše jsem rozpačitá...
(Můj otec byl tramp, dlouholetý, tudíž jsem nezůstala nepoučena.)

<reagovat 
Jarmila Svobodová (Občasný) - 5.2.2002 >
Body: 5
<reagovat 
farářskej (Občasný) - 5.2.2002 > Mně takhle ty přechodníky připadaj daleko víc sexy (jestli se v týhle spojitosti dá tenhle výraz vůbec použít), jinak bych je tam nestrkal vůbec. S přechodníkama já mám furt problémy...
<reagovat 
Rezi (Občasný) - 5.2.2002 > Sexy? Šmarjá panno to si děláš legraci. Mně se přechodníky líběj, ale ne vedle nespisovných slov. S přechodníkama máme problémy asi všichni, já se pořád přemlouvám, že mrknu do pravidel, no už mi leží na stole-jsem na dobré cestě:-))
<reagovat 
farářskej (Občasný) - 5.2.2002 > Právě ten kontrast s nespisovnejma slovama z nich dělá tak údernou věc :) Mrkni se do pravidel i za mě, tenhle druh čtiva a hlavně tématu je nad mý schopnosti (tvrdím po několikerým mrkání)...
<reagovat 
Lili (Občasný) - 3.3.2002 > Mě se to líbilo moc :-)))
Uplně jako bych tam byla ....
Body: 5
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 4.3.2002 > Líbílo se mi to, ale nemyslim, že spát pod protékající střechou je vrchol romantiky - jo takhle pod širákem... na druhou stranu, když se sejdou fajn lidi, může být romantika i v hospodě.Takže, za povídku + že jezdíš na Brdy smajlik
Body: 5
<reagovat 
farářskej (Občasný) - 4.3.2002 > Vzhledem k tomu, že se stěhuju blíž, budu teďko na Brdech pečenej vařenej... a nejen odtamtud si pamatuju, že protýkající střecha je lepší podstromní sprchy. Spát pod ní je spíš vrchol pudu sebezáchovy, když lágruješ deset kilometrů od civilizace...
Počasí na Brdech je ovšem kapitola sama pro sebe :))
<reagovat 
čtenář controlled - 7.3.2002 > Jak už bylo napsáno, jsem z toho rozpačitý. Nějak mě ta povídka minula. Líbil se mi slovník (ale i tak pár výrazů neznám, jako třeba žracák (a to o něm zpívají Tři sestry)), ale nenašel jsem v tom žádný přiběh. Spíš mi to přijde jako malá příhoda, co se prohodí jen tak mezi řečí.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 (12) 13 14 15 16
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter