Zbořit hradby chytrou lstí,

snad bohové se nepomstí.

Kráčet s mečem ulicí,

vidět město hořící.

Zvrátit trůn pro krásu ženy.

Vidět domy zpustošeny.

Zas v jiné době osud říše,

rudou krví žena píše.

Pro lásku její, trůn se chvěje,

březen měsíc beznaděje.

Zas další pozved korouhve,

pak i Antonius mrtev je.

Puškin zbraní zamíří,

zas smrt ve vzduchu zavíří.

Rozum už neříká mu pane,

pro ženu se to opět stane.

Dnes pro lásku jako kdysi,

písek s krví se zas smísí.