Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 23.5.
Vladimír
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Zpovědi, pocity
 > Zpovědi, pocity
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Déšť všechno smyl
Autor: Rafael (Občasný) - publikováno 9.2.2007 (22:27:22)

Chodníkem mezi kachličkami si razí cestu červený pramínek. Do všech stran se vinou jeho prstíky. Asi se o zem roztříštila láhev vína. Jaká to škoda, býval bys jí klidně vypil. Podívej se trochu zdálky...Neříkej nic!

Nikdo se nad tím nezastaví, nikdo nic nevidí. Spousty jich chodí okolo, ale dokud jim krev nezašpiní nové boty, nesklopí zrak. Netoužím po tom, ale každý potřebuje, aby mu někdo aspoň chviličku naslouchal, aby se necítil jako vzduch.

Mé oči brečí, když vidím lhostejnost a opovržení. Zvedám je, abych se podíval lidem do tváří. Jaká drzost. Radši je hned sklopím k zemi, která můj pohled ráda přijme. Ukápla k ní slza a roztříštila se o rudou hladinu. Jedna slaná kapka v proudu rychle mizí pryč. Pospíchej. Nechci se litovat, nepotřebuju smutek ostatních.

Snědá ruka jí však přehradila cestu. Nabrala spolu s krví i slzu a naše oči se setkaly. Modré, temné, krásné, upovídané. Koukají nejspíš za mě. Ale tam nic není. Proč se ty moje najednou neobrací k zemi? Nemůžou, ty druhé je chtějí poznat.

„Proč se tváříš tak smutně?“

„Nejsem smutnej, mám už prostě takovej výraz.“

„Kecáš. Něco tě trápí.“

„Víš, že jsi první, která se mě na to ptá. Většinou nikdo nechce poslouchat.“

„Já taky nechci poslouchat, ale naslouchat.“

„Máš hezkej piercing.“

„Dík.“

„Vždycky jsem si myslel, že holky s piercem jsou drsný.“

„Třeba jsem,“ usmála se sladce.

„To bych přece poznal.“

„Oči klamou.“

„Máš pravdu a já se jimi vždycky nechal řídit.“

„Jenže slova taky.“

„Proč to říkáš?“

„Sama nevím.“

„Srdce snad neklame.“

„Snad.“

„Mé těžce buší. Stačilo abych neodlepil oči od země.“

„Celý život je o maličkostech. Maličkost ho začíná i končí.“

„Jenže kolikrát se to může ukázat jako maličkost až když už je pozdě.“

„Vždycky je na tom někdo ještě hůř a nevzdá to.“

„Jenže já už ztratil víru.“

„Tak hledej novou.“

„To je smutný, já jí zrovna našel.“

„To jako mě?“

„Nedáš mi číslo? Třeba ti někdy zavolám.“

„Myslím, že se snažíš zbytečně. Jdeš na to moc rychle“

„Život je krátký...Začíná pršet.“

„Taky na mě káplo. Tak já už budu muset běžet, ale ráda jsem tě poznala.“

A v tom to uviděla: krev tekla z jeho žil. „Bože!“ vykřikla.

„Ten déšť nás rozdělí. Smyje z chodníku mou krev, aby nikdo nepoznal, co se tu stalo.“

Kousek vedle jeho ruky se kapky tříštily o lesknoucí se žiletku. Dívka ztratila dech.

„To odmítnutí ani moc nebolelo.“

„Stejně bych ti to číslo dala.“

On se jen trpce usmál.

„Až taková tragická věc dokázala něco změnit, snad to stálo za tu cenu. Kdybych to neudělal, nic by se nezměnilo...nešlo to jinak...mrzí mě to.“

Kolik věcí jsem nestihl. Smutek mi zavázal oči, nic krom jedné myšlenky jsem neviděl. Tolik věcí jsem měl ještě udělat, ale v tu chvíli jsem na ně dočista zapomněl...

Až teprve teď, když jeho tělo omýval proud dešťové vody, si na ně vzpomínal. Nezeptal se ji na jméno...

 



Poznámky k tomuto příspěvku
čtenář Petr - 10.2.2007 > The best work What I could read
<reagovat 
 rollerpeas (Občasný) - 10.2.2007 > čtenář> Tak tos toho, frajere, asi ještě moc nepřečetl. Nejsem žádný zastánce kritizování něčí práce, ale tenhle komentář mě k tomu dohnal. Příběh trochu moc ohraný a o ničem, nemá to děj a ten styl je jak příbeh v eSeMeSkách. Rozhodně nic převratnýho a báječnýho.Tak jeden bod za snahu a půl za odvahu.
<reagovat 
 čtenář petr - 10.2.2007 > rollerpeas> Je vidět, že v naší republice stále žijou pochybné existence, jež touží zviditelnit se. A když neznáš autora, nekritizuj ho! Kritizovat umí každej, když ti to připadá tak směšně jednoduchý napiš něco lepšího.
<reagovat 
čtenář petr - 10.2.2007 > Nic si z toho pitomce nedělej, je vymaštěnej jak pekáč po smažení.
<reagovat 
 Rafael (Občasný) - 10.2.2007 > čtenář> já už ty kritiky nežeru tak jako na začátku...Jednomu se to nelíbí, ale dalším jo...Někomu to připadá obehranej příběh a někomu jako originální...takže kdo se v tom má vyznat. Mě osobně se líbí a nenapsal bych jí jinak...stojím si za ní.
<reagovat 
 rollerpeas (Občasný) - 23.2.2007 > čtenář> Za prvé, autora neznáš tady na Totemu skoro nikdy, ale skoro všichni mají o kritiku svých děl zájem, od toho to tu přeci publikujou, nebo ne? Za druhé, ten pitomec vymaštěnej je ženského rodu, jestli už chceš někomu nadávat přesněji. Za třetí: ta kritika byla slušná tak nechápu, za co se do mě navážíš a za čtvrté, jak jsem už napsala, ten koment jsem napsala jen kvůli tomu prvnímu - že tohle je to nejlepší, cos kdy četl (mimochodem anglicky ještě ne moc dobře) - to je fakt buď obrovskej vlezdoprdelismus autorovi, nebo opravdová neznalost krásné literatury. tečka. Takže klídek vole (potažmo pičo) a navážej se do někoho sprostšího...
<reagovat 
 Max Bubakoff (Občasný) - 21.3.2007 > rollerpeas> cheche...tak to sedlo...:)
<reagovat 
 rollerpeas (Občasný) - 24.3.2007 > Max Bubakoff> Dík za podporu, už jsem si připadala trochu jak blbec...
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter