|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Za vločku k úsměvu pozvednutých koutků bijem se tajně mezi životama
hltáme chtíče a burcujem vůli
přesto však naše duše sama
se pozvedá z hlíny, aby se v ni pro úsměv navrátila
a všechna ovoce té snahy jsou v dlaních scvrklá, shnilá
V té trapné scéně před návratem
sžívám se v svět jako bych nepatřila zemi
blouzním v svém hledání po tom, co ji hledáno těmi,
kterými oplývají ústa myslitele...
A s vtipnou absurditou jak loutky hrajem si každý svoji frašku
na tekutém písku vlatní tragédie
strávíme všechno, něco vyzvracíme
jsme houba co vyždímáš a která vše vyždímané zase v sebe vpije
Napnutí na šňůrce - z mokrého prádla odkapávaj slzy - zastáci hvězd a marných temných bludů
topíme v kamnech,
sebe v moři zítřků
a plníme plechovky své existence čepečky od žaludů.
Krmíme jimi dravé zvíře, které se v páře vaří bez poklice
hoří nám ploty našich hranic
chladneme od srdce
páchneme životem
a smrtí ještě více.....
|
|
|
