sedávali pospolu
pateticky pěli
na ruce plné výmolů
dávno zapomněli

upíjeli ze sodovek
opřeni o krokusy
na patách od lakovek
tropili psí kusy

a pak se uklonili
- klamný symbol morálky
starosti odhodili
bůhvíkam, do dálky

.
.
.
a já
měnila bych se stonožkou
že dotýká se země, trav
a oni
nevědomky, pod výhružkou
rozhýbají seismograf