v zástupech

utopeni v absolutní realitě

tiše pozorují dění

s občasnými výkřiky do tmy

bez citu ….

konec srpna 2000

Inteligence vysátá

v pokusu o její projev.

Vytažená z prostoru

na skluzavce zvuků

ohlušována světlem

zavírám oči

rytmický hluk

abych se ponořila.

2000-09-01

….. N O R G E ……

Jednou probudím se v Tobě

a pouhou realitu nechám si zdát

každé ráno ozvěna zašeptá mé jméno

možná jednou, možná tisíckrát

dojata Tvým pohledem

líbám kůži z hlíny

v náručí zaslíbeného doživotí

bez kroků k minulosti

bez pocitu viny.

září 2000

Odplouvá čas

a vzpomínky vycházejí z fantazie

a cizího vyprávění.

Odplouvá kus z nás

myšlenky v pochodu idealizace

tvoří obrazy.

Lámeme si vaz

aby bolest pronikla až k očím

pro víru v dobro, pro víru v utrpení

v ostatních, předešlých i v nás

věříme možnému a odsunujem fakt

jsme zločinci, co před budoucností

postavili hráz

v níž jsou však okna otevřená

a s minulostí dodržujem pakt

září 2000

Spánek chodí po ulici

vítá Tě u dveří

Předbíhá se se svítáním

Nedočkavý

Připlouvá starou lodí

s bezmocí

a na neštěstí nevěří.

Jdem spolu

ruku v ruce

s černou kapucí

do bílé oděni

počkáme na molu

před pravdou zamotaní do sebe

chytáme ozvěny.

listopad 2000

Přes sametový závoj šedého dechu

kráčím

drápu se na Tvou tvář

Jazykem kradu chuť

široce vykrojených úst

rty oslavují nové zrození

Do vysmátých očí vzkazuju

odpověď na nevyřčenou otázku.

Záznamník nefunguje.

Možná je linka obsazena.

listopad 2000

Cítím se sama

a tak Ti píšu

brečím knižní slova na papír

….. chci se schovat

před pohledem, který

chci najít

chci se zabalit do hustých kožešin

usínat na bárce

a do Geirangeru vlévat kapky moře.

listopad 2000

Tak už zase cinkají

a měsíc s měsícem se sešel

náramní

zaražení

rozlétlí z hnízd domovů a konvencí

učíme se smát

bez startu a cíle

… jen vážně být …

2000-12-01