Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 17.4.
Rudolf
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Co? Kdy? Kde?
 > Co? Kdy? Kde?
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Nad výstavou Štyrského
Autor: CarpeDiem (Občasný) - publikováno 23.8.2007 (21:48:07)

Nad výstavou Štyrského


„Náš národ miluje vlaštovky jen proto, že se vracejí, ale v duši nenávidí vše, co létá“

Jindřich Štyrský


Toto léto se Praha blýskla hned několika krásnými výstavami. Mezi ty nejvýznamnější patří výstava děl Jana Zrzavého, která návštěvníka provede malířovým celoživotním dílem. Velmi vkusnému uspořádání pak vévodí dílo, na kterém Zrzavý pracoval několik desetiletí, tedy Kleopatra. Další, žel již skončenou výstavou byla expozice děl F. Kupky a Pieta Mondriana v Sovových mlýnech. Bylo krásný tyto dva evropany vidět pospolu, ovšem pro mne osobně byly největším překvapením Mondrianovy krajiny, zvláště v kontrastu k jeho pozdějším abstrakcím, kterými se tolik proslavil. Netřeba číst životopisy zmíněných malířů, už z tvorby je jasné, že umění nemá hranic, přinejmenším žánrových.

      Pravým skvostem byla však pro mne výstava Jindřicha Štyrského v galerii u Kamenného zvonu. Bez nadsázky lze říci, že za pouhých osmdesát korun (studentská sleva) pojedete na malou cestu kolem světa, tedy přesněji řečeno Evropy. Ve Štyrského díle najdeme ozvěny téměř všech větších proudů tehdejšího evropského malířství, zcela ovšem převládají vlivy kubistické a surrealistické, které v jedné fázi svého života originálně propojil. Výstava je velmi pestrá, jednotlivé její úseky na mne působily uceleným dojmem. Ne, opravdu nejsem expertem na Štyrského, a tak jen zcela nekriticky říkám, že to bylo pro mne krásné seznámení. A pobavení – přiznám se, že málokdy jsem se v galerii nasmál tak jako u jeho koláží, zejména těch s erotickou tématikou, kterým je vyhrazena malá černá komůrka. Navozuje příjemný pocit intimity (opravdu to nejsou obrázky na velké bílé zdi galerie – mluvím samozřejmě o důvodech estetických, nikoliv morálních).

     Pro mne osobně byly nejpoutavější Štyrského ilustrace, zvláště ty k dílům českých básníků (například k Nezvalově Pantomimě). Tam najdeme i ukázku artificielismu, stylu který založili Štyrský a Toyen v Paříží. Ve Štyrského podání jde vlastně o metodu přestříkávání nejrůznějších předmětů barvou, takže se na plátně objeví jejich siluety (kupříkladu spínací špendlík). V ukázkách z ilustrací jsou výsledky tohoto přístupu v inspirativním kontrastu s lyrikou. Na druhou stranu, pěkný byl i pohled na poměrně moderně ilustrovaný Máchův Máj, který má asi každý od dob střední školy spjatý s romantismem. A memorováním. Štyrského ilustrace tento (nezasloužený) obraz nabourávají. Štyrského ilustrace jsou však jenom výsekem jeho vztahu k poezii. A to zejména té francouzské – vždyť právě artificielismus je pojmenován podle Baudelairových „Les Paradis artificiels“, Štyrský během dlouhých pobytů v Paříži také shromáždil materiál k napsání Rimbaudovy biografie. Sám byl také autorem básní. I z jeho příkladu je vidno, že umění nemá hranic a básníkem lze býti i se štětcem (či lepidlem) v ruce.

     Zkrátka, máte-li tak dvě hodiny času a cestu přes Staroměstské náměstí, neváhejte a unikněte turistickému shonu. Ostatně, dům U Kamenného zvonu je magickým prostorem sám o sobě a zcela jasně nám ukazuje, že – v tomto případě – gotika a surrealismus jdou dobře dohromady. Jediné, co rušilo, byl právě vyhrávající armádní orchestr, který ozvučil nejen celé náměstí. Na druhou stranu, není to sama o sobě inspirativní koláž? Nebýt turistická sezóna, prodloužil bych si zážitek procházkou po Karlově mostě a Hradčanech, kde se podepsali evropští mistři různých dob, tak jako se Štyrského zejména francouzští souputníci podepsali v jeho tvorbě.

     Konečně, výstavu doplňují i karikatury, které zobrazují Štyrského třeba jako „obchodníka s reálnými předměty“. Vedle najdeme taktéž Pelcovu karikaturu „Není radosti bez Freuda“ (o paradoxu této karikatury se dočtete zde), kde dva návštěvníci galerie kochají se díly Štyrského a Toyen. Za zády v rukou ovšem třímají „Úvod do psychoanalýzy“. Ať je radost nebo ne, pravdou zůstává, že plné vychutnání výstavy je možné jen s alespoň základní znalostí „freudovské symboliky“ a povědomí o vývoji ve výtvarném umění té doby. Pro Štyrského jasně platí obdoba toho, co napsal v roce 1945 (stať Mezi Východem a Západem) Václav Černý o jasném vítězství vlivu západní Evropy na české umění:


V umění, jež nás nejvíce zajímá, je například poezie od dob Vrchlického bez francouzského zúrodňujícího vlivu u nás nepředstavitelná: Myslete si, můžete-li, Vrchlického bez Victora Huga, Zeyera bez starofrancouzských hrdinských eposů, naše dekadenty bez pařížských symbolistů, S. K. Neumanna bez Verhaerena, naše vitalisty a básníky proletářské bez unaniamistů, nadrealisty bez Bretona, Palivce bez Valéryho. Ješte a zrovna dnes český básník, vzdávaje dík Sovětskému svazu, činí to volky nevolky básnickou metodou, níž cítíš pulzovat francouzskou tvůrčí myšlenku.


Myslím, že výstavy tří českých rodáků přesvědčivě ukazují, že umění nemá rodný list, ani pas, ani občanku. I když, jak by nás poučil Vladimír Železný, celní hranice je třeba ctít. Potud ano. Má-li umění původ, pak je to podobné rodokmenu. Ovšem, jak nás poučuje genetik Daniel Vaněk, ani geny nemají národnost: „Je v tom hrozný guláš, protože lidé v dávných dobách, stejně jako dnes, migrovali, míchali se. Já pořád čekám, až mezi Čechy narazím na nějakého potomka Čingischána s velmi specifickou C3 haploskupinou Y-chromozomu, protože jeho vojska přešla přes Moravu, když prchala z Polska. Připadá mi nepravděpodobné, že by tu někoho neznásilnili.“ (Respekt 34)

 

A tak myslím, že umělci a jejich tvorba je stejně „voříškovatá“ jako Češi. Tedy pokud není přešlechtěná.

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
MiKa (Občasný) - 23.8.2007 > bobře, štyrský (krááátce) a artificielismus :)  jsem ti, pani chytrá, musela smést smítko ze sacka :)
<reagovat 
 CarpeDiem (Občasný) - 23.8.2007 > MiKa> Milá MiKo, děkuji, opravil jsem. Pečlivost a bruslení nikdy nebyly mými přednostmi. Jen doufám, že tvé sacko nemá nic společného s mým sackem.
<reagovat 
druhý černej saniťák (Občasný) - 24.8.2007 > No člověče... čekal bych od tebe lepší výkon. Tohle je skoro jako slohovka. Jednou jsme ji dostali, byli jsme na výletě ve vojenskom museu na Žižkově...
<reagovat 
ztratila (Stálý) - 24.8.2007 >

Je to takový slohovkovatý.


<reagovat 
CarpeDiem (Občasný) - 24.8.2007 > Díky za reakce. Ano, napsal jsem slohový útvar. Snad příště bude uvolněnější, inu, zkouším teď jiné vody. Je třeba se dál rozvíjet.
<reagovat 
ztratila (Stálý) - 24.8.2007 >

Mimochodem, líbí se mi, že tam máš odkazy - ale líbilo by se mi ještě víc, kdyby byly zvýrazněny!

 

Obecně myslím, že psát o výtvarným umění inspirativně a srozumitelně je kumšt. Pronikám do toho pomalu, ale jistě!:) (Z pozice čtenáře.) Návštěvnice výstav jsem nadšená.


<reagovat 
 CarpeDiem (Občasný) - 24.8.2007 > ztratila> Bohužel, nevím, jak je nastaven zdejší systém, ale vždy je pro mne přenášení textu z editoru do publikačního rámečku problémem. Jen toho rozhozeného formátování. A to jsem exluzivně kvůli Totemu downgradoval na IE.

Ano, psát o umění je těžké. Já kritiky rád čtu (Chalupecký, Černý), tak jsem zkusil jim sáhnout na levý palec pravé nohy. Už jen proto, že se s nimi ztotožňuji v pohledu na "iluzi" českého národního umění.

Dovolím si říci, že je to právě závěrečná část mého textu, kde se pokouším ze služby věci (tedy neinvečního informování o tom, kde se co děje) vykročit tímto směrem.
<reagovat 
ztratila (Stálý) - 24.8.2007 >

Hehe, to je tvoje téma:) - Nemysli, že jsem to nepoznala.

Samozřejmě, že umění nemá občanku! - Je pozdě a jsem ušoupaná, napadají mě jen takové příklady - Třeba když Irena Dousková říkala na Vltavě v Setkávání (tuším), že ráda čte knihy českých spisovatelů, protože ji zajímá, jak uchopují svět lidi se stejnou (obdobnou) životní zkušeností. - P. A. Bílek kdysi hodně vyzdvihoval myšlenkově nijak komplikovanou knížku Brambora byla pomerančem mého dětství pro tu plastičnost líčení poměrů v Československu 70. let. - A pak třeba Stanislav Struhar, narozen v Čechách, v rané dospělosti odchod do Rakouska, tam pokusy o psaní. To zkoušel už v Čechách, v Rakousku psal nejdřív česky - jeho texty pak vycházely v německých překladech, velmi záhy ale přešel k němčině úplně. Rukopis tu vyšel asi před dvěma lety, přeložený tentokrát z němčiny do češtiny. Titulní postavou novely je začínající rakouský spisovatel, který pochází z frankofonní části Afriky. Píše francouzsky a jeho text je všude odmítán - už jen proto, že není v němčině. Přitom tenhle francouzsky píšící černoch se cítí být součástí rakouského prostoru, rakouským spisovatelem...

 

Já mám právě ráda, když autor textu sáhne tomu výtvarnýmu dílu zručně do bříška a hlásí, kde máme slezinu a co srdce a jaká je souvislost jater i žaludku... Občas je to dost napínavý. Baví mě třeba věci Kateřiny Šedý, Kryštofa Kintery, dost mě zpětně zaujal pornoprojekt Terezy Janečkový. Fascinují mě některý Rittsteinovy obrazy, třeba Smíšené manželství, Kosmický květák nebo Pylová sezóna... Nebo Zorka Ságlová, Karel Nepraš! A méně známý Váchalovy věci. Teď jsem úplně neobsáhla jen současnost. Ale chtěla jsem vedle jinýho říct, že u spousty současných věcí (Šedá, ale i řada finalistů poslední Chalupeckého ceny, skupiny Guma Guar a tak...) už nejde o ten artefakt, skutečným výstupem je jeho dopad na okolí popřípadě přemýšlení o artefaktu, jeho umisťování do souvislostí... Třeba hele ta Janečková

 

http://www.divus.cz/umelec/cz/pages/umelec.php?id=956&roc=2003&cis=2    


<reagovat 
CarpeDiem (Občasný) - 24.8.2007 > Přiznávám, že většinou tebou jmenováných umělců neznám. Fází obdivu ke konceptuálnímu umění jsem již prošel, pár věcí v MoMa a Tate mne zaujalo, snad jsem si je i zaznamenal. Na papír, nikoliv do srdce. Je mi bližší výtvarné umění jiné (De Chirico, Magritte).

A pokud jde o mne, nepotřebuji, aby autor svoje dílo, nebo dílo někoho jiného, pitval (o tom mluvíš). Mám rád autory, kteří nepíší pitevně, ale nad dílem se zamyslí, předají pocit, myšlenky, které v nich vyvolalo. Patologie mne nezajímá, tvořivé myšlení, dialog ano. Toto je můj dialog se Štyrským, tak jak jsem ho vedl jednoho dne uprostřed Prahy. Toto ve mne aktivoval (mimo jiné, hlavní část je písmem nesdělitelná).

Vkus člověka se mění a vyvíjí. Já jsem teď dávám přednost klasičtějším věcem. Nedávno jsem s lehkým srdcem odnesl do bazaru kopu CD. Prostě teď poslouchám něco jiného. Konkrétně teď dnes koupeného Arvo Pärta. Ale o muzice, snad proto, že ji amatérsky provozuji, psát neumím. Tu raději hraji a poslouchám.
<reagovat 
ztratila (Stálý) - 25.8.2007 >

Nefascinuje mě ani tak konceptuální umění (nevyjmenovala jsem jen koncepty), jako umění s nějakým praktickým dopadem, s širší hodnotou než je jen jeho estetická funkce. Třeba Šedý Je to jedno - tématem výstavy byla pětasedmdesátiletá babička, která ztratila energii žít. Nebo i její předchozí projekt, při kterým dmýchala společenský život v jedné moravské vesnici. Nejvíc mě teď ale fascinuje http://www.huberokororo.net! Zvláště set pro nevidomé Do tmy, toaletní mísy a punkový koncept do školní jídelny:)  

 

Vkus se vyvíjí, to máš recht.


<reagovat 
ztratila (Stálý) - 8.9.2007 > já jsem taky nebodovala vědomě. ani jsem si toho nevšimla.
<reagovat 
Lei (Občasný) - 4.9.2007 > Nemůžu se zbavit dojmu, že to vidíš moc programově, a proto i moc šablonovitě. Je to jako vrstvit nesourodé, ale přefiltrované postřehy kolem hesla "Umění nemá hranice". Ono v jistém smyslu nemá a v jistém smyslu má. Ale protože je to tak spletené a delikátní, že to žádná literárněvědná ani sociologická metodologie dost dobře nepochytí, je nutno se spolehnout na cit. A tam je to jasné - buď to někdo cítí, nebo ne. A bylo by přitom neomalené vykládat někomu, kdo cítí ty spoje v konkrétním kulturním a jazykovém prostředí, vnímá linie kontinuity, případně něco prchavého jako je duch oněch prostředí, že je to jen školská propaganda. Protože zhusta se to týká skutečných a velkých osobností.

Pokud jde o V. Černého, k tomu můžu něco říct. Asi před dvěma týdny jsem dočetl jeho Staročeskou milostnou lyriku. Musím konstatovat, že to bylo zajímavé čtení. Ale hodně věcí mě tam - nu, prostě sralo. Předně, Černý byl nezřízený romanofil, a nijak se tím v odborném díle netajil. Ona jedna věc je psát je s porozuměním, ale druhá v orgiastickém nadšení. Zadruhé, Černý se netajil svým buržoustvím, že to tak musím říct. Ta věc je tak psána celé a prosakuje v mnoha detailech. Já nejsem žádná pracující třída, to přece víš, ale mám přece jen docela silný vztah k lidové kultuře. Možná je taky jiná doba, to uznávám. Ale to špatně zastírané pohrdání ne-umělým uměním a neelitní kulturou obecně mi neskutečně leze na nervy. Třetí věc je dána jistě dobou, a je jí upjatost. Zabývá-li se někdo starou lidovou písní a zároveň ho pohoršuje nerafinovaná lidová erotika, je magor. Dneska to objevujeme jako něco čerstvého a zajímavého, jak zprávu o tom, že ve středověku lidé nežili jak v klášteře, jak by se z učebnic mohlo zdát, zprávu o sexualitě doby a její literární relfexi. Dvě stě let jsme k tomu neměli přístup, protože to podobní badatelé skrývali v šuplících a nedostupných vydáních, a to svých studií pak psali jen poznámky o nechutných tělesných projevech buranských sedláků. Zrovna ve zmíněné knize má Černý neskutečnou, donebevolající pasáž, která by dnes byla nepochopitelná.

Takže pokud odkazuješ na Černého, je dobré také znát kontext osobnosti...
<reagovat 
 CarpeDiem (Občasný) - 6.9.2007 > Lei> Ahoj Lei,

samozřejmě, že trochu provokuji, toho jsem si vědom. Jestli je nutno spolehnout se na cit, to nevím, ještě jsem dostatečně neprozkoumal ostatní možnosti. Pokud ty s v tomto spoléháš na svůj cit, který vnímá linie kontinuity, těžko proti tomu mohu něco říci. Já jsem se pokusil jednu takovou linii ukázat, a to tu evropskou.

Tvé tři body body o Černém mne překvapují a zároveň nepřekvapují. Že je romanofil, pak jak ty říkáš "buržoust", to vím dávno, protože se tím opravdu nijak netají. Ó s jakou chutí asi překládal Gassetovu Vzpouru davů, která zajistě hověla těmto jeho náklonostem. Pokud jde o upjatost, to se těžko posuzuje. Mohu-li ale soudit z jeho odpovědí kritikům, tak to bral hodně s nadhledem. Ovšem, SML jsem nečetl.

Budiž. Když už jsme přes city pokročili ad hominem, a to je překvapující, tu bych rád ti zase já připomenul, že když bylo třeba, tak se za svou vlast velmi neburžoasně postavil. A později byl pro změnu jako buržoa souzen.

Na druhou stranu, je-li národní umění pouze věcí citu, nelze-li jej prokázat nijak přesvědčevěji, dovol mi tedy být bezcitný, či spíše dát přednost jinému citu. Pokud jde o české velké osobnosti, tak mi v nich dovol necítit češství, ale evropanství.
<reagovat 
 Lei (Občasný) - 6.9.2007 > Jan Sládek> K tomu myslím by bylo nejtrefnější říct: chceš-li vidět v českých osobnostech jenom evropanství, budiž, jako plnohodnotnější se mi ovšem zdá snaha o to, vidět oboje a se zájmem pozorovat, jak se oboje prolíná. Oba výkyvy (jen češství, nebo jen evropanství) jsou podle mě ideologicky zaviněné jednostrannosti. Jistě víš, že kulturní skutečnost je příliš komplikovaná na to, aby se dala pojímat programaticky.

Jinak toto není příliš rafinovaná provokace, skoro to ani jako provokace nepůsobí:-)
<reagovat 
 Lei (Občasný) - 6.9.2007 > Jan Sládek> Pokud jde o toho Černého, byl to spíš můj postřeh z četby poslední doby, než že by to mělo mít nějakou přímou relevanci k článku. Působí ovšem dost nedůvěryhodně citovat vyhlášeného romanofila jako podporu své teze o evropanskosti (zde v podstatě románskosti) našich osobností. Ostatně, tu myslím nikdo nepopírá, krajní přístup tu kupodivu reprezentuješ ty:-)
<reagovat 
 Lei (Občasný) - 8.9.2007 > Lei> A ještě třetí věc mě napadla:-)

Mluvíme-li o českosti, evropanství atd., budeme muset v konečném důsledku vždy muset zůstat u pocitů, nebo aspoň u subjektivních hodnocení, protože "duch", případně svébytnost/identitu, chceme-li to nazývat jinak než "duch", nikdy nebude žádnou metodologií změřitelný. Je naprosto zřejmé, že lze popsat vývojové linie, lze popsat vlivy domácí vs. zahraniční, šíření, křížení a mutace žánrů atd. atd. Ale taková mozaika se nakonec stejně bude muset interpretovat oním "cítěním" (tedy vidíme-li v tom mumraji takovou či makovou identitu), o němž tak jemně derogativně hovoříš.

A v neposlední řadě tu není protiklad literatury české, evropské, světové - ty pojmy jsou přeci inkluzivní. Přišlo by mi tedy jedině logické mluvit o české ltieratuře stejně tak z hlediska jen českého, tak celoevevropského. Těžko mi namluví, že vešekerá evropská kulturaje stejná (nemá lokální mutace ani lokální originální prvky), natožpak že nemám rozlišovat mezi českou a čínskou literaturou. Tam jsou ty hranice najednou moc dobře vidět - na švech mezi civilizacemi.
<reagovat 
 CarpeDiem (Občasný) - 10.9.2007 > Lei> Ahoj,

tak ani já si nemyslím, že by šlo provádět nějaké dokazování evropské či české kultury. O to ani nejde, určitě ne mně. To, oč mi jde, jsi dobře vystihl pojmem "inkluzivni". Ovšem, těch, kdo o české literatuře mluví v kontextu literatury světové, těch je menšina. A taky víme, že spousta našichj model a speciálními granty živených projektů by prostě na evropském hřišti neobstála. Ale proč kvůli tomu budovat (z pojmů či peněz) skleníky?

Tvůj příklad s čínskou literaturou je dobrý, něco vzdáleně podobného jsem zažil v USA. Ovšem, přebral jsem si to jako rozdíl mezi USA a Evropou a nikoliv jako USA a CR.

Samozřejmě, že veškerá evropská kultura není stejná. JSou tam hranice, podobné a rozdílné motivy atd. NIcméně, tyto hranice v umění se rozhodně nekryjí s hranicemi moderních národních států.
<reagovat 
ztratila (Stálý) - 7.9.2007 >

Výtečnej postřeh, byť se týká jen formy. JS občas vede diskusi formou na první pohled prvoplánových provokací. Je to rafinované jako pedagogické gesto - nějaká neřízená střela tě donutí o něčem přemýšlet, něco si zjistit, formulovat svůj názor... - Ale narodili jsme se proto, aby nás vychovával JS, jakkoli netradiční formou?:) - Prototože v textech podobných tomuto se kreativně nepřemýšlí, nehledá, autor je od počátku o čemsi přesvědčen a vybere přesně ty argumenty, jaké se mu hodí. Neděje se tu žádnej kretivní proces, nic není objeveno, pouze jsme v čemsi opětovně utvrzeni.) - A to mi chybí. Nadto tohle nebylo ani šikovně napsáno.


Body: 3
<reagovat 
 CarpeDiem (Občasný) - 10.9.2007 > ztratila> Milá Ztratilo, co říci na tvé hodnocení mých pedagogických metod? Snad jen to, že by ses znova měla podívat na jméno rubriky, ve které to je. Když jsem to nedal do úvah, věděl jsem proč. O tom, jak šikoně psát se rád zase nechám poučit já. Tohle bys klidně mohla rozvésti na úkor meditací nad mou osobou.
(to, o čem mluvíš jako o rafinované metodě JS není nic jiného než kritické myšlení, které si položí otázku: "A co když to tak není, co když je to naopaků?"; myslím, že není zas tak netradiční)
<reagovat 
Šílená svině (Občasný) - 7.9.2007 > Když už jsem si to přečetl, nalákán bobrovými poněkud zvláštními úvahami na financováním kultury (slovo "zvláštní" nechť je chápáno v tomto případě jako pokus o eufemismus), tak za boha v tom žádný druh "rafinovanosti" neshledávám, krom toho, že slovo "rafinovaný" je hezké slovo, ale nacházím spíše angažovanou naivitu. Na jeden bod, zvláště přihlédne-li se k tomu, že "úvahy" na téma výstavy jsou velmi řídké a mělo by být k tomu přihlédnuto (téma samo o sobě dává jakousi hodnotitelnou kvalitu), to určitě není. A to i nebo především v kontextu totemu.
<reagovat 
 CarpeDiem (Občasný) - 10.9.2007 > Šílená svině> Ahoj. Předně, je to v rubrice CO? KDY? KDE? - a není to tam náhodou, ježto hlavním cílem textu je upozornit na dobrou výstavu. Abych nezůstal jen u toho, dávám k tomu svůj názor (ano, dobředu jsem věděl, že někomu zvedne mandle, proto jsem Leimu psal, že je to "tak trochu provokace" - rafinovanost mi podsouvají jiní). Nicméně, úvaha to není. O tom, co je to angažovaná naivita se rád nechám poučit :-).
<reagovat 
 Šílená svině (Občasný) - 10.9.2007 > Jan Sládek> Bobře, není v mé moci (nemám dost vitality v tomto případě a v tuto chvíli) debatu z mé strany nad tvou "úvahou" dále řešit. Vše, co jsem k tomu chtěl říci, už jsem řekl. Napsal jsem "angažovaná naivita"? - v tu chvíli mě nic jiného nenapadlo. Text,souhlasím s jinými, je spíše takového školního typu. Ale není špatný. Nic ve zlém.
<reagovat 
 CarpeDiem (Občasný) - 10.9.2007 > Šílená svině> OK redaktore, díky za to, cos k textu řekl. Zdar.
<reagovat 
ztratila (Stálý) - 13.9.2007 >

Měla jsem prostě pocit, že tu funkční kritérium vyhrává nad estetickým. Osobně upřednosňuju texty, které mě jako čtenáře strhnout alespoň do té míry, že si pomyslím, jak to ten machr chytře napsal.

Uznávám, že to dá fušku a občas ti přijde zbytečný a marný investovat tolik času a energie do Totemu, třeba tak jinak píšeš.

 

Druhou věc ti možná podsouvám, ale občas mám pocit, že máš snahu provokovat diskusi, akci nějakým direktním výpadem. Zneužil jsi redakční práva,na která jsi už defakto neměl nárok za účelem vyvolat diskusi. Porhlásils to o financování kultury literatur, ačkoli to vypadalo zcestně - je to akční. Akce vyvolá reakci.


<reagovat 
 CarpeDiem (Občasný) - 14.9.2007 > ztratila> Ahoj. Texty pro Totem neflákám, to bych je raději nepsal - třeba tak jako ty. NA druhou stranu, zvláště v textu jako je tento (upúozornění na výstavu), rád upřednostním funkci.


A pokud jde o funkci redaktora a náš starý spor, který zmiňuješ, dovolím si připomenout - neboť by mohlo dojít k mýlce - že spor začal mým smazáním několika off-topic příspěvků v diskusi tuším o vaření. Jistě sama uznáš, že pod strašlivým zločinem "zenužití redakčních práv" si nepoučený může představit leccos. Dokonce se našla jedna dívka, která se tehdy bála, abych prý nezačal mazat příspěvky autorů či co. Také díky takovým (obavám) jsem si zablokoval nick Bobr a rozhodl se jako jeden z mála tady na Totemu vystupovat pod svým jménem. Že se k tomu vracíš tady, to mne překvapuje - já jsem to uzavřel. Pokud k tomuto tématu ale máš něco nového, založil jsem kdysi pro něj fórum - tam to můžeme probrat.

<reagovat 
ztratila (Stálý) - 14.9.2007 >

Já jsem to ale nepoužila (snad) nějak emocionálně zabarveně. Spíš jako příklad toho, že často jednáš jako demonstrátor, podněcovač. Že víc než co uděláš, ten výstup a způsob má význam dopad - někdo začne o něčem diskutovat. Musí přesně formulovat svůj názor. Musí zjistit, jestli něco takového vůbec má. To je spíš pochvala, ne?


<reagovat 
 CarpeDiem (Občasný) - 15.9.2007 > ztratila> Ok, chápu. Máš pravdu, že poměrně rychle se tímhle způsobem - přes veškeré jeho nevýhody - pozná, zda druhá strana má názor svůj, či zda jen přežvýkává myšlení jiných. Často žasnu, na jak jednoduché otázky a rozpory nedokáží někteří diskutéři odpovědět a zamotají se v osobních narážkách, klišé či pokládání stále hloupějších otázek ve (snad nevědomé) snaze zakrýt to, že ani neví, co si sami myslí.
Děkuji, žes mi to ukázala. Tož, ať se ti tvé názory formulují dobře, clare et distincte, třeba nám je dáš někdy ochutnat na Totem...
<reagovat 
 CarpeDiem (Občasný) - 15.9.2007 > dvojí vložení...smazáno
<reagovat 
ztratila (Stálý) - 15.9.2007 > Jsi "zábavně" jedovatej. Ale já nemám pocit, že bych neříkala, co si myslím.
<reagovat 
 CarpeDiem (Občasný) - 16.9.2007 > ztratila> ?
<reagovat 
ztratila (Stálý) - 16.9.2007 > ??
<reagovat 
CarpeDiem (Občasný) - 16.9.2007 > hm, zřejmě je dost obtížné diskutovat o pocitech "jedovatosti" (není to vztahovačnost?) a "pocitu toho, že říkám, co si myslím". :-). Nicméně, říkat, co si myslíš veřejně není zas tak neobvyklé, a to ti neupírám, jestli jsi měla tenhle pocit.
<reagovat 
ztratila (Stálý) - 16.9.2007 >

Měla jsem pocit, že ve své včerejší poznámce jednak narážíš na mě (že se neumím vyžvejknout), jednak žes v ní ironický. Můžu se mýlit.


<reagovat 
CarpeDiem (Občasný) - 16.9.2007 > Tak to byl jen pocit - míváš jej často :-))?
<reagovat 
ztratila (Stálý) - 16.9.2007 > právě že ne:) -
<reagovat 
 CarpeDiem (Občasný) - 16.9.2007 > ztratila> Takže myslím, že diskusi o tvých pocitech můžeme uzavřít. Je to dost off-topic, tak kdyby náhodou ty pocity měly přijít ještě pod jiným mým příspěvkem, zvu tě k jejich probírání v emailu. Slibuji jim věnovat neztenčenou pozornost. Pěknou neděli přeji.
<reagovat 
ztratila (Stálý) - 16.9.2007 > nicméně si troufnu tvrdit, žes to tam zavedl tentokrát ty.)
<reagovat 
CarpeDiem (Občasný) - 16.9.2007 > Pozor, nepleť si tvrzení s pocitem :-), přečti si, co tu píšeš.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter