Na hranici života a smrti

kde toužíš vrhnout se v náruč kostlivce

první jde svědomí, -  překročí čáru

pot na tváři tvé zachycuje špínu

co nedá – omýt se

tělo se třese až rozkmitá jazyk

-         duše je mrtvá!

Ve prospěch těla

Už nedá se nic ztratit.

Zvedá se vítr a po obloze pluje kouř

Na obzoru už hoří hranice

Ve světě kde stále lidi čtou

- kladivo na čarodějnice!

To ďábel stvořil ďábla

Zabil svou duši a urval ji křídla

Oškubal peří – pokryl jím šat

Ve prospěch těla, topit ho v blahobytu

Necítit chlad.

Do ruky sekeru na hlavu kápy

On stal se  moc rád…….

Sám sobě kat!

Kdo pocítil teplo, chce stále se hřát

 Kdo jednou vzal, stále chce brát

Přichází podzim, teplota klesá

Za okny řádí  studená vichřice

Za dlouhých večerů

při svitu svíce

Jsou stále zde tací

Co  pročítají –

Kladivo na čarodějnice!

na hranici života a smrti…..

ďábel jenž vzešel z plamenů

v plamenech pohltí

andělskou duši…