Síň sítě

Za blázna tu jsem

hadí spáry kolem mne kličkují

plezí se tapou a slídí

sedím na kolotoči v rozjařené bouřce

blesky si hrají hromi hřmí

jarní záchvěv větru

smívá ty kapky šílenství

tma opona padla k zemi

představení je u konce

psí vytí proniká temnou nocí

mrouskání koček v ulicích obav

starý pocestný děsí krysí děti

kanály zamřížované tůně bez života

děšťové potůčky mrtvého snění

kající řeholník v bahně

hnilobně trůní

v kamenech vzplane plastový kouř

zápach pluje rybka břichem vzůru

do malé síně sítě...

Poblázněné smysly

Poblázněné smysly

vnímají na plné oprátky

vůní pohlcují celý prostor

mlha zastiňuje okamžik

pára vlhčí kůži na okamžik vzplane

kapky potu putují po těle

stékají na kamennou zem

na okamžik vzplanou

chuťové buňky se o sebe třou

produkují gejzíry dalších

stále je jich víc a víc

zaplňují místo po mém boku

opium mísí mé pocity

křídla andělů klesají do hrobů...