Bez názvu

Kopytem dře vrchní část baru

do poslední třísky

hřebík se zarývá do dnešního dne

pomalu plynou minuty

slyšet je jen zpěv červotočů

bez domu

sami na vzduchu

ztrácí jas v očních důlcích

všechny iluze mi vzal automat...

Rybí trh

Již z dálky

silný pach osahává celou ulici

táhne se ke kanálům

chlad z rozdrceného ledu

křehké konečky prstů

krevety se vystavují

růžové to modelky na molu

žádný stud

zábrany

čirá nerozvážnost

úhoři se zapálenými doutníky

temně mhouří kukadla

kolem

lopotí se pstruzi

páni v cylindrech

povýšení nad všemi

přes šum klevetících sardinek

není vidět na krok

pak se nedivme

že stojíme v bahně...

Bez názvu

Hlavou se mi honí

stádo splašených bílých žab

kdo ví ať odpoví

otázky shání práci na úřadech

po boulevardech vykračuje

spící malý princ

náměsíční vycházejí vstříc

po střechách domů

po domě střech

pž k úpatí rozvodů

dvou strmých pohádaných stožárů

krkolomná ulička se lekla

projíždějící  tramvaje

utekla

přenechala místo širokým spárům silnic

ruské kolo udává směr

lidí po sobě na hlavách

po rukou

k pouličním lampám

přechází po červené zebře...