Smrt

Je pro každého jiné zapomnění

Že kdosi odešel a nikdy víc

Tu není

Pro někoho taky snění

Ve vratech věčnosti probouzení

Z vlastního svědomí vysvobození

Někdo žije a nikdo o něm neví

Když se potom vypaří

Zůstane bezejmenný

Šedý přízrak zatracený

Zkuste se poštípat

A zjistit

Jestli jste už nezačali odumírat

A co jste udělali pro svoje sny

V poslední době totiž potkávám

Příliš mnoho přízraků

Bezcenných, klinickou smrtí poznačených

Jejichž stíny jenom veliká rétorika prozradí

Smrt je možná jenom sen..

bolesti pramen..a poslední ámen..

Cháronův obolus..nedám mu kámen..

Dám mu pěstí..jestli vyzve me se ctí..naplnit osud..

..duše zemřelých cítí stud..

V této hře..chceme vítězit..nikdy to jinak nebylo..zubatou a neštěstí..

Do pekel snad poslat se povedlo..

 © 2007 Sartre2