TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Středa 17.4. Rudolf

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Vzpomínka
Autor: Karel Mezanin (Občasný) - publikováno 3.5.2008 (14:21:35)

Jako vrána ve mně krákla

vzpomínka. Pak už jen

jakési přípodobno,

protože bodne, klovne.

Později se už jen snažit

zoufale sestřelit

onu černou, vykrákanou,

jež mu vyžírá játra,

neustále dorůstající.

Poznámky k tomuto příspěvku

annatar (Občasný) - 3.5.2008 > Nemohu říct, že by se mi text líbil, ale vemu to teď z čistě pocitové stránky. Rozumím tomu, přesně tohle teď nějak tak prožívám s těma svýma vránama. Jinak co mi na tom nesedí? Když už se báseň nazve vzpomínka, nepotřebuji zřejmě doslovné opakování hned ve druhém verši. Klidně bych ji ani nevyslovil, dle mého by to obraz ozvláštnilo. Ale co se mi líbí je ten zvuk krákání, který z textu vyvstává... Můj problém asi je, že spíš než ty kakofonie mám rád eufonie :)		Body: 4 Doporučil

		<reagovat

ariel (Občasný) - 3.5.2008 > I já si dovolím kritický komentář. Mému smyslu pro exaktno neladí, že játra užíral orel. Proto bych se možná spokojil jen s náznakem tohoto odkazu a poslední řádek si odmyslel. Má vlastně nějakou významovou funkci než jako dopřesnění, dovysvětlení toho předposledního? I když s ním je zase náznakovější onen předposlední, to je pravda... Jinak nálada je jako obvykle specifická, příznačná.		Body: 4 Doporučil

		<reagovat

Mbonita (Občasný) - 3.5.2008 > velmi zvláštní poetika..ale já nejsem zas takový znalec jako předřečníci. Nedá se říci,že by se mi to vyslověně líbilo,ale oslovilo mě to.		Body: 5

		<reagovat