Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Sobota 13.8.
Alena
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Divadlo
 > Divadlo
 > Recenze
 > Zajímavosti
 > Dramata
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<předchozí v kolekci Zkoušky na DAMU, JAMU, VŠMÚ - Část druhá - Vítejte v prvním kole! z kolekce DAMU, JAMU, VŠMÚ v realitě všedního dne
Autor: sill (Občasný) - publikováno 5.6.2002 (20:55:33)

DAMU, JAMU, VŠMÚ v realitě všedního dne

 

Část druhá – Vítejte v prvním kole!

 

 

00 –Úvod, aneb – trocha „povzbudivých“ slov

            No to se podívejme, oni to vážně nevzdali a dokonce se přihlásili ke zkouškám! No dobré, dobré! Tak vás tedy pěkně vítám u druhého dílu. O tom, jaká je hloupost se hlásit na herectví jsme si už povídali minule, takže už nemá cenu to dále rozmazávat – ono, ruku na srdce, doufám, že ten první díl splnil zastrašující funkci a tohle čtou vážně jen ti, kdož jsou stejní (nebo větší) cvoci jako (než) autor :-) Pokud si tedy uvědomujete do čeho jdete, a přesto vás to neodradilo, tak tedy směle do toho! (máte moje sympatie a podporu – stojíte-li o ně :-)

            Nejprve pár „psycho-řádek“ na úvod. Takže máme vybrán termín a jdem tam. Psychicky se připravíme už předem tím, že se nebudeme zbytečně rozčilovat – ono totiž vážně o nic nejde. Vím, že se to říká velice snadno, ale skutečně není proč se nervovat.

1.     jdu tam s záměrem, dostat se na školu, tak proč se zbytečně rozčilovat a snižovat tím svoje šance?

2.     ano, budou tam známí herci, ale proč se jich bát? Vybírají si přeci ne studenty na kterých moc nezáleží, jako na ostatních školách, ale budoucí spolupracovníky a partnery. Tak proč by měli být mrchy? (jelikož vím, že na to mám, tak mi nehrozí, že mne někdo bude „topit“, no ne?)

3.     texty a všechno už dávno přeci umím a nějaké zapomínání z trémy by hrozit nemělo, ne? Kdybych měl trému před pár lidmi, tak jak bych chtěl hrát pro plné divadlo?

4.     na rozdíl od lidí, kteří tohle nečetli (těch tam bude přes 95%), vím do čeho jdu a nic by mne nemělo překvapit :-)

Tak vidíte, všechno v pohodě. Tak a dost těchto řečí a podíváme se jak to tam vypadá!

 

01 – O co půjde, aneb „Globálně vzato“

            Ještě než tam vyrazíte, tak si uvědomte, že spolu s vámi je v prvním kole (v ten který den) cca 60 lidí a každému se dostane soukromé pozornosti. Z tohoto důvodu se připravte na dlouhé čekání, než na vás přijde řada a i po tom. V družném hovoru s dalšími kandidáty prosedíte doslova hodiny, takže se na to připravte. (kdo není ukecaný a nebo nerad navazuje takhle kontakty, ten nechť si s sebou vezme něco ke čtení :-). Jo a víte co je vrchol trémy? Když si před svou zkouškou začnete opakovat monology… Někteří experti si je i čtou… Doporučuji na takovou „přípravu“ zapomenout – na klidu to nepřidá.

            Tak a teď už k samotným zkouškám. Jsme v prvním kole a tady by se mělo komisi podařit vyřadit „lidi, kteří tady nemají co dělat“. To je ale velice relativní pojem, může se stát, že vám něco skutečně nepůjde ani za zlaté sele a máte smůlu (oblíbená jsou na tohle „fyzická cvičení“ – kdo četl předchozí a zachoval se podle toho, tak by měl být v pohodě…). V takovém případě to klidně zkuste za rok znova (zase si ale nemyslete, že když tentokrát pro vás vše končí v prvním kole, tak že se za rok stane zázrak – máte známého, který pracuje jako režisér nebo tak něco? Fine, zeptejte se ho na reálnost vašeho snu). No nic, nechme toho pesimismu, o co půjde?

            Jak říkám – jako referenční beru DAMU, které jsem pocítil na vlastní kůži. Takže: obsah prvního kola tvoří dopolední a odpolední program. Dopoledne si jednak napíšete „Obecný test z kulturního přehledu“ a duhak projdete peklem v „Pohybové části“. Po zasloužené relaxaci na vás pak čekají „Monology dle vlastního výběru a básně“. Pochopitelně teď už sólově :-). Těch cca 60 lidí rozdělí do čtyř skupinek, které budou každá dělat tyhle věci v jiný čas – aby se to stihlo… Tak se na to podíváme.

 

02 – Dopoledne, první část – Teoretický test

            Nebudeme to zbytečně protahovat. Jednoduše těch patnáct lidí naženou do učebny a rozdají papíry. Toť vše, nikdo neporadí… Budete mít hodinku až dvě (DAMU 1,5h) na vyplnění otázeček, a o co půjde? Při prvním pohledu na ty tři A4kové papíry jsem podlehl panice. Před sebou máte 23 otázek, na které máte na čtyřech řádcích odpovědět dle svého nejlepšího svědomí. Výjimku tvoří poslední dvě, ale k těm se vrátím v ukázkovém testu. Většina věcí se týká přímo divadla, některé nepřímo a dvě tři budou i z historie jako takové. Jak odpovídat, to snad ani nebudu psát… Co dodat?

            Snad jen – tady je malý testík podobný, jaký dostanete (sestaven z otázek roku 2002). Na představu stačí méně než je v originálním testu (navíc si je nepamatuji všechny a nechce se mi něco vymýšlet :-)), takže tady je 10 + dvě otázky. Kdo chce, tak si to zkusí, máte na to 50 minut. Tak jedem (a ještě jednou připomenu – na každou otázku odpovědět na čtyřech řádcích textu – v originálním zadání je napsáno „napište vše, co víte“).

1.     William Shakespeare

2.     Jiří Menzel

3.     Romeo a Julie

4.     sonet

5.     kubismus

6.     1848

7.     Reinhart

8.     holocaust

9.     1618

10.  Jan Hus

11.  Vyberte si jedno z divadelních představení, které jste viděli v poslední době a popište ho. Nikoliv líbilo – nelíbilo nebo obsah, ale prostě popsat. (máte na to jednu stranu A4)

12.  Vyberte si jedno z předchozích témat a rozepište ho. Napište vše, co víte. (opět máte jednu stanu A4)

Tak a je to – tohle vás tedy čeká. Otázky se mění, jen poslední dvě mají všichni (letos na nás vyvalili 4 varianty testů, opisovat nemožno…). Na druhé straně, nevěšte hlavu – vědět všechno netřeba (to snad ani nejde), důležité je projevit „rozhled“. Za málo bodů se nevyhazuje (letos se dostala do druhého kola slečna s 5 (slovy: pěti) body! Ale to je výjimka. Od 50% výše by neměl být problém. Odpovědi neuvádím, vy si je najdete sami – aspoň je pak budete umět :-) A navíc – těžko bude správná jen jedna odpověď (třeba u sonetů).

Uff a je za námi test, gratuluji. Teď budete mít chvíli klidu a pak? Pak následuje:

 

02 – Dopoledne, druhá část – „Pohybovky“

            Tady po vás chtějí věci… Těžko bych to popsal v bodech, takže přijměte krátkou „reportáž psanou na propoceném ručníku“, aneb – jak to bylo letos (musím říci, že zkoušky za poslední tři roky dost přituhují).

            Jen co jsme se stačili podělit o dojmy z písemky, už nás hnali do šaten v podzemí – tuším, že se pak cvičilo v DISKu. Nahnali nás do místnosti, kde už seděla komise a docela se těšila na zábavu. Abychom se rozhýbali, nechali nás chodit do kruhu (jako stádo) a po čase zaveleli ke klusu. Zatímco se komise kochala našimi ladnými pohyby, začal mistr u piána preludovat. My pochopitelně měli přizpůsobit krok – relativně snadná věc, ale když člověk přede mnou přizpůsobil krok o takt jinak, už to bylo na pováženou… Nicméně „v poklusu“ jsme strávili i zbytek z oné hodiny, vezmu to zatím jen velice stručně a zastavím se až u zajímavých věcí. Takže co nás čekalo poté? Pan Rösner se za celou dobu nepřestával znepokojivě usmívat a zadával jednotlivé úkoly – teď se projděte přes sál zcela normálně, teď jako byste měli strach, teď prostředkem sálu teče potok, přeskočte jej a tak podobně. Pak vstala další členka komise – jméno si bohužel už nevybavím – a začala předcvičovat taneční a jiné kroky. Tu do hudby, tu jen tak a na nás pochopitelně bylo, abychom je opakovali. Nutno podotknout, že věci jako krok-přísun-krok se nekonaly, bylo to daleko horší (ťap-krok-přísun-ťap-ťap-dup a podobná zvěrstva…) na závěr si vymyslela zcela nový tanec a lehce zdeptané nás opustila. Na její místo ovšem okamžitě nastoupila další, která pro změnu zkoumala náš dar pro rytmus – kdo věří, že umí vytleskat cokoliv, ten se zde potkal s poměrně ošklivým překvapením, když ona dáma zapojila nejen ruce a nohy, ale i stehna, boky a kdo ví co ještě. Nicméně s trochou rytmu se to ustát dalo. Tedy ustát – utleskat… Jako odpočinková vložka byla zařazena pantomimická improvizace, tentokrát tato dvě témata (je velice pravděpodobné, že se s nimi potkáte i napřesrok) „Couváte temnou, úzkou uličkou a proti vám jede auto“. Toto temátko některé tak uchvátilo, že téměř zničili oponu DISKu… A teď lahůdka, pravil předseda – představte si, že jste květina a klíčíte ze semínka, kvetete a usycháte. Tentokrát kvetli všichni najednou, protože některé scénky „ze života květin“ trvaly i sedm minut (za tu dobu některé květinky stihly vykvést i šestkrát…).

Kdo si myslel, že tohle bude zlatý hřeb zkoušky a půjde se na oběd, ten se velice ošklivě překvapil (opět). Co následovalo po tom se nedá nazvat jinak než „gymnastika v praxi“. Díky okolo stojícím adeptům jsem měl perfektní příležitost vidět, jak by to mělo vypadat – z jedné strany půvabná slečna zo Žiliny (touhle dobou tam dostudovává baletní konzervatoř a byla jediná z naší skupiny, kdo se nejen do třetího kola dostal, ale i úspěšně složil!!! Gratuluji.) a z té druhé můj jmenovec z Liberce – sportovní gymnasta… Nebudeme raději protahovat, zkrátka – čekaly na nás zadání jako – chytněte se pod koleny a ohněte k nim hlavu (rázem bylo v sále 10 lidí, kteří se ohnuli snad o 180 stupňů a pět, kteří na to nevěřícně civěli z hlubokého (100 stupňů :-) předklonu. Další lahůdka – sedneme si, široce roztáhneme nohy a uděláme placku – výsledek shodný s předchozím… V tomto duchu jsme zdárně pokračovali několik minut, jenže to nejhorší mělo teprve přijít, bohužel. Uděláme svíčku, ozvalo se z komise. Dobře, nějak jsme se tam vydrápali. Po půl minutě nám bylo nařízeno ohnout nohy o devadesát stupňů nad hlavu a setrvat tam (pokoušely se o mne mdloby…), ovšem závěrečný pokyn nás nutil (teď už skoro všechny) zapochybovat o zdravém rozumu komise – vstáváme, ozvalo se, můžete klidně přes hlavu!!! Nu a poslední disciplínou, kterou byl most (kdo chce, tak může ze stoje – provokoval pan Rösner…), se s námi komise rozloučila  a vydala se probrat naše výkony u oběda…

Tak, teď máte alespoň povšechní představu, co vás čeká v této části… Ano, všimli jste si dobře – nebyla to zrovna procházka růžovou zahradou, alespoň víte, proč jsem v minulém díle tak otravoval s tím cvičením – bude se hodit. Abych to ale uvedl na pravou míru – nemusíte být baletka nebo gymnasta, aby vás vzali, ale neuškodí to :-) Hlavní problém této části je v tom, že když (hrozná větná konstrukce…) vidíte kolem sebe výkony, které jsou o několik řádů lepší, než vaše nejtroufalejší sny, tak vaše sebevědomí často stáhne ocas mezi nohy a s kňučením odleze směrem na Ruzyňské letiště… A to je věc, kterou nesmíte před odpoledními monology rozhodně připustit. Snadno se to říká, já vím, ale prostě – není to taková tragédie, vzpomeňte si třeba na paní Růžičkovou. A jaká je to herečka! Takže hlavu vzhůru – komise nehledá někoho, kdo všechno zvládne na 100%, takový člověk DAMU nepotřebuje, ale někoho, kdo je „dobrý materiál“ na budoucího herce. Tudíž někoho, na kom mohou „pracovat“. Tak si zkrátka řekněte, že u vás budou pracovat na gymnastice a s klidnou hlavou a jasnou myslí vyražte na poslední úsek prvního kola…

 

 

03 – Odpoledne, první a jediná část – „Monology a hodnocení“

            Jak už jsem říkal – tohle je nejdůležitější, nejstresovější a také nejdelší část prvního kola. Stačí, když si řekneme, že jsou zde dvě komise, na každou vychází 30 lidí a teď – začínáme ve dvě odpoledne a na každého adepta si vyčlení cca 10-15minut (na některé klidně 25, jiní zase poletí už po 5ti…). Spolu s přestávkou na občerstvení po prvních patnácti lidech se tak dostáváme k několika hodinám, po které budete sedět v „šatně“ a čekat a) až na vás přijde řada, b) až budou hotové výsledky. Obrňte se trpělivostí a rozhodně si neopakujte texty!!! Nejen, že tím rozhodíte sebe (i když není proč), ale k pohodové atmosféře dalších potenciálních herců kolem to také rozhodně nesvědčí!

            Konečně se před vámi otevřely dveře a komise zavolala vaše jméno. Je čas jít „na plac“. Zde je vše jen a jen na vás, protože bez talentu od pánaboha je veškeré snažení marné. A co zkoumá bystré oko komise (většinou tedy všechny oči…)?

·       Techniku projevu – nepostaví si vás tak, abyste jim mohli špitat do ouška. Naopak – čím dále, tím lépe (takže rozmlouvadla, rozmlouvadla, rozmlouvadla…). Barvu hlasu, práci s intonací, dramatičnost. Zkrátka vše, co jste minimálně poslední půl rok tvrdě cvičili (tedy pokud se držíte prvního dílu této „ságy“…)

·       Obsah – ano, obsah. Jenže ne, to co říkáte slovy. Hledají, zda je něco pod tím. Co to znamená? To je snad jasné – tedy: zda, když vyznáváte lásku, nadáváte na krutost světa, lyricky vzpomínáte atd. tak jestli jen opakujete text, nebo skutečně vyznáváte lásku, máte v sobě smutek a hořkost či sentiment. Zkrátka – zda má váš projev hloubku.

·       Mimiku – smiřte se s tím, že s tváří věrně imitující Vladimíra Iljiče v letech osmdesátých nikam neprorazíte… Hrajete, takže postava musí žít!

·       Pohybové vžití do role – je jasné, že k Othellovi patří nejen tvář domněle podvedeného muže (hezky napsáno, že? Teď to zkuste zahrát…), ale i pevný, odhodlaný krok, neklidné ruce a třeba i občasné pohození hlavou – zkrátka: „Oživte postavu!“.

·       Suverenitu – co k tomu dodat? Snad jen – adept, který si není jistý sám sebou (pokud to tedy nepatří k roli!), bude mít u talentovek trvanlivost jen nepatrně vyšší, než sliby o snížení daní dva dny po volbách…

·       Práci s „publikem“ – publikum v tomto případě pochopitelně představuje komise, takže hrajte pro ně a pokud to role dovolí (a to skoro každá), tak občas vyhledejte i kontakt – tedy pomocí očí (než hladit pana Rösnera, to raději dráždit kobru bosou nohou…). A nejčastější chyby? Hrát tak, jako by tam nikdo nebyl (i to je možné - viděl jsem věci, že byste nevěřili: jedna slečna se celou dobu dívala a veškerá slova a pohyby směřovala asi tak tři metry napravo od komise… A nebo, jako by měla strach z „intimností“, hrála s očima upřenýma na špičky bot (nebo také ke stropu, to je ještě lepší)). Ovšem ani přílišný kontakt není velké plus – vpít se do očí jednoho člena komise a setrvat tam celou dobu je snad ještě horší, než k nim stát zády (i zde je ale výjimka – milostný text (třeba z Manon :-) hraný jen pro jednu členku komise, může být více než zajímavý…)

·       Vaši volbu postav – jak už jsem říkal minule – není nad různorodost.

Tak, to by asi bylo v kostce všechno, věřte ale tomu, že nikdo (skoro) nezvládne všechny tyhle atributy na 100%. Proto se přeci hlásíte na školu – abyste se učili. Takže chyby vám prominou všude (pokud nebudou příliš velké), ale v jednom jsou nesmlouvaví – ano, tušíte správně „Obsah“ je na vašem projevu nejdůležitější! Tak na něm pracujte – podložte si každý monolog nějakou vlastní zkušeností (jde to, věřte mi).

A pro úplnost – jak to bude vypadat? Nejprve požádají nejméně o jednu báseň a pak si z vámi nabízených monologů vyberou jeden až všechny. A teď pozor! Hlavně nezačněte panikařit, když se uprostřed vašeho projevu ozve: „Děkujeme, to nám stačí!“ (a to se ozve skoro vždy). Kdyby totiž měli vyslechnout kompletní přípravu každého adepta, tak nebudou zkoušky trvat týden, ale minimálně tři (jen moje básně a monology měli dohromady 32 minut…). Takže si musí vybírat a hlavně – snaží se slyšet co největší rozsah vašich schopností v co nejkratším čase. Problém máte, když přerušení v prvním monologu je zároveň výzvou k odchodu :-) Pokud vás ale nechají přednést všechny monology a nebo dokonce vás v některém (nebo dokonce ve všech – zázrak) nepřeruší, pak si můžete být jisti, že jste zaujali a už záleží jen na konkurenci.

Před vámi už je jen závěrečné čekání a vyhlášení „vítězů“ – těch bude z 60ti lidí maximálně deset, ale spíše méně (i tak se druhé kolo odehrává minimálně dva dny).

 

 

Zaznělo od komise vaše jméno? Ano? GRATULUJI! A nebojte se, bude daleko hůř!

 

Tím končíme tento díl a pro ty, kdož postoupili (a nebo čtou v předstihu :-)) si dovolím příště nastínit druhé kolo, kde se potkáte s daleko, daleko tvrdší konkurencí a úkoly, které by většinu lidí z prvního kola odeslaly do Motolské nemocnice a nebo do Bohnic…

 

Konec druhé části



Poznámky k tomuto příspěvku
čtenář les - 14.9.2003 > clovece, ja snad zkusim aj to DAMU!;o))) ten pohyb je teda lahudka, kam se hrabe tanec na muzikal!:o))) ale vsechno jde. zpev je ve 2. kole?
<reagovat 
čtenář Markéta - 29.4.2015 > Na Vaše články týkající se uměleckých VŠ jsem narazila nedávno a vážně mě zaujaly... Ale vyjde vůbec někdy ten 3. díl? :)
<reagovat 
 sill (Občasný) - 8.9.2015 > čtenář> Mám takový dojem, že nikoliv... Po těch letech... Nakonec jsem vystudoval FjFi a divadlo mám jako koníčka... Ale seminářů na tohle téma je už požehnaně, přípravky na zkoušky poskytuje řada herců (doporučím paní Kateřinu Fixovou, domovská scéna - Příbram) a obecně je dostupných informací habaděj. Jo a přijet na Jiráskův Hronov a poptat se, to je asi nejlepší řešení :-) Hodně zdaru!
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + deset ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
1 (2)
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter